Zámek Oblajovice u Dolních Hořic

Oblajovice oceníte, pokud vás baví číst v budově její historii. Na jednom místě se potkala tvrz, barokní přestavba z let 1726 až 1759 a novogotická úprava ze šedesátých let 19. století.

Příběh zámku provází několik rodů. Statek patřil Vratislavům z Mitrovic, později Kolovratům. V roce 1909 ho koupila rodina Šantrůčkova. V roce 1950 musela zámek opustit a v roce 1992 jí byl vrácen v restituci.

Zámek je dnes v rekonstrukci, stejně jako zahrada kolem něj. Počítejte proto spíš s prohlídkou z venku než s procházkou po sálech. Ve vstupních údajích nejsou informace o otevírací době ani o vstupném, takže se na ně předem zeptejte.

Hodí se pro milovníky architektury a zámků. Dobře zapadne do výletu po okolních panstvích, třeba spolu se zámkem Hroby nebo zámkem Radenín, které patřily ke stejnému panství.

Uvidíte obdélnou jednokřídlou patrovou budovu. Severní i jižní stranu člení trojpodlažní rizality. Na ně navazují patrové pětiboké věžičky, typický prvek novogotické úpravy.

Vstupní západní průčelí je otočené do parku. Zdůrazňuje ho předsunutý balkón. Východní stranu směrem k hospodářskému dvoru člení mohutný rizalit. Dvůr tu vznikl na východě zámku především pro chov ovcí.

Kolem zámku se rozkládá anglický park. Zahrada je ale právě v rekonstrukci a její podoba se může měnit. Opravuje se i samotný zámek.

Všimněte si, že budova nese stopy dalších období. V padesátých letech 20. století dostala přístavby, které podle popisu zničily její původní vzhled. V té době tu působilo odborné učiliště firmy Strojobal, později školicí a rekreační středisko. Krátce předtím zámek využíval Svaz invalidů Praha.

Před barokní přestavbou tu stála kamenná tvrz s dvorem. Naposledy se připomíná v roce 1726.

Kolem roku 2010 patřily místní objekty a velká část pozemků rakouskému podnikateli Franzi Blochbergerovi. Aktuální stav a možnost vstupu si před cestou ověřte.