Zámek Radenín u Tábora

Radenín je zastávka pro ty, kdo chtějí vidět, jak se z malé středověké tvrze stalo panské sídlo. Příběh místa sledujete od čtrnáctého století. Tehdy tu sídlil Mikuláš z Radenína s manželkou Markétou.

Zámek vznikl renesanční přestavbou tvrze. Dnešní vzhled ale určily hlavně novorenesanční úpravy z druhé poloviny devatenáctého století. Uvidíte tedy stavbu, na které se podílelo několik období.

Hodí se pro milovníky historie a památek. Potěší i ty, kdo rádi objíždějí menší zámky jižních Čech. Radenín leží blízko dalších míst: Hroby jsou vzdálené 2,2 km a zámek Choustník 4,1 km. Můžete tak spojit několik zastavení do jednoho výletu.

Před cestou si ověřte, zda je zámek přístupný. Údaje o otevírací době ani vstupném nemáme.

Zámek stojí uprostřed vsi Radenín. Je to novorenesanční stavba, která vyrostla ze starší renesanční přestavby. Ta sama navázala na středověkou tvrz.

První panské sídlo v Radeníně byla tvrz doložená ve čtrnáctém století. V jejích zdech žil Mikuláš z Radenína. Po jeho smrti, nejpozději roku 1363, vedla statek vdova za nezletilé syny. Později se o majetek soudili i Rožmberkové.

Za Oldřicha Smrčky ze Mnichu dostala stará tvrz podobu pozdně gotického dvoukřídlého paláce. Oldřich také statek rozšířil o další vsi, například Pořín, Zahrádku, Bradáčov, Drunče a Nahořany. Zemřel roku 1578.

Zásadní změna přišla roku 1599. Statek tehdy koupil Jiří Homut z Harasova. Tvrz poté přestavěl na renesanční zámek.

Při prohlídce tak čtete vrstvy dějin: středověký původ, renesanční základ i úpravy z devatenáctého století. Zámek je kulturní památka, a proto se vyplatí zaměřit se na architekturu a na polohu mezi okolními vesnicemi.

Podrobnosti o prohlídkových trasách ani vybavení interiérů ve vstupních údajích nejsou. Rozsah návštěvy proto zjistěte předem.