K hradům a zámkům jižních Čech, o kterých byste měli vědět, patří Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Zvíkov, Orlík, Červená Lhota a Jindřichův Hradec. K nim jsme přidali další místa v Jihočeském kraji, od renesančního letohrádku po zříceniny. Většinu z nich vlastní stát a spravuje je Národní památkový ústav. Najdete tu hradní komplexy na skalách nad Vltavou, vodní zámek na skalním ostrově i hrad na soutoku dvou řek. Několik míst se hodí pro výlet s dětmi. U každého popisujeme, čím se od ostatních liší a co vás tam čeká. Pořadí není žebříček. Berte ho spíš jako mapu, ze které si poskládáte vlastní výlety po kraji.
Český Krumlov: zámecký komplex na ostrohu nad Vltavou
Zámek v Českém Krumlově stojí na skalnatém ostrohu nad levým břehem Vltavy. Původně šlo o hrad, později ho přestavěli na zámek. Areál má přes 6 ha. Po Pražském hradě je to druhý největší hradní a zámecký komplex v Čechách.
Od roku 1989 je národní kulturní památkou. V roce 1992 byl spolu s historickým centrem města zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. V prosinci 2025 přibyl zápis na Seznam kulturních statků pod zvýšenou ochranou. Zámek patří státu a spravuje ho Národní památkový ústav.
Vezměte s sebou děti. Rozlehlý areál nad řekou se dá procházet po částech a zámek s městem pod ním tvoří jeden celek. Do programu si proto zařaďte i historické centrum, se kterým zámek sdílí zápis na seznamu UNESCO.
Hluboká: zámek, galerie a anglický park
Zámek Hluboká nad Vltavou stojí ve stejnojmenném městě severně od Českých Budějovic. Německy se jmenuje Schloss Frauenberg. Patří k turisticky nejatraktivnějším památkám v Česku, takže tu sami nebudete. Od roku 1947 je ve vlastnictví státu a dnes ho spravuje Národní památkový ústav.
Návštěvu si rozšiřte o bývalou zámeckou jízdárnu. Sídlí v ní Alšova jihočeská galerie se sbírkou soch a obrazů holandských a vlámských malířů 17. a 18. století. Kdo má raději umění než zámecké interiéry, najde tu vlastní program.
Zámek obklopují okrasné zahrady a anglický park. Projděte si je po prohlídce. Zahrady a park nabízejí jiný pohled na stavbu, než jaký máte z nádvoří.
Zvíkov nad soutokem Vltavy a Otavy
Zvíkov stojí na skalnaté ostrožně nad vodní nádrží Orlík, u soutoku Vltavy s Otavou v okrese Písek. Najdete ho severně od obce Zvíkovské Podhradí v nadmořské výšce 370 m. Německy se jmenuje Klingenberg.
Hrad založil pravděpodobně již král Přemysl Otakar I. Jeho potomkům patřil až do vymření rodu v roce 1306. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka, v roce 1978 přibyl na seznam národních kulturních památek.
Spravuje ho Národní památkový ústav a v návštěvních hodinách je otevřený veřejnosti. Výlet sem se hodí i pro děti. Hrad na ostrožně mezi dvěma řekami dobře ukazuje, proč se kdysi stavělo právě na takových místech.
Orlík: od královského hradu k zámku nad přehradou
Orlík stojí na skalním ostrohu nad Vltavou u obce Orlík nad Vltavou v okrese Písek. Údolí řeky je tu zaplavené vodou Orlické přehrady, takže zámek dnes vyrůstá přímo nad hladinou. Celý zámecký areál je národní kulturní památkou.
Hrad založil ve druhé polovině třináctého století král Přemysl Otakar II. Natrvalo se do šlechtického držení dostal za vlády Karla IV. Postupně tu vládli Zmrzlíkové ze Svojšína a po nich Švamberkové, kteří hrad přestavěli na zámek. Pak přišli Eggenbergové a Schwarzenbergové.
Orlík a Zvíkov leží u stejné vodní nádrže. Můžete je tedy spojit do jednoho výletu a porovnat, jak dopadl hrad, který zůstal hradem, a jak ten, ze kterého se stal zámek.
Červená Lhota: renesanční zámek na skalním ostrově
Červená Lhota je renesanční vodní zámek na severu Jindřichohradecka. Stejnojmenná ves u něj je dnes částí obce Pluhův Žďár. Německy se jmenuje Rothlhotta.
První písemná zmínka pochází z roku 1465. Gotická tvrz tu ale stála na skalním útesu v údolí Dírenského potoka už ve 14. století. Potok přehradili hrází a odlámali skalní šíji. Tak se ze skály stal ostrov a ze zámku stavba obklopená vodou.
Od roku 2001 je národní kulturní památkou zámek spolu s rybníkem, parkem a některými hospodářskými budovami. Patří státu, spravuje ho Národní památkový ústav a je přístupný veřejnosti. Při procházce kolem rybníka uvidíte, jak úzce stavba s vodou souvisí.
Jindřichův Hradec: třetí největší zámecký komplex v zemi
Zámek v Jindřichově Hradci stojí ve stejnojmenném městě na soutoku Nežárky a Hamerského potoka. Stejně jako Český Krumlov vznikl přestavbou hradu na zámek.
Má rozlohu tři a půl hektaru. Po Pražském hradu a zámku v Českém Krumlově je třetím největším zámeckým komplexem České republiky. Do Jindřichova Hradce proto jeďte s vědomím, že areál je velký a na prohlídku budete potřebovat čas.
Zámek vlastní stát a spravuje ho Národní památkový ústav. Je přístupný veřejnosti. V roce 1995 byl zapsán na seznam národních kulturních památek. Pokud jedete na sever Jindřichohradecka, můžete návštěvu spojit s Červenou Lhotou. Uvidíte tak dva zámky stejného okresu, každý v jiném měřítku.
Kratochvíle: rožmberský letohrádek v italském stylu
Kratochvíle je renesanční zámek 2 km severozápadně od Netolic v okrese Prachatice. Německy se jmenuje Kurzweil. Jako lovecký letohrádek ho nechal koncem 16. století postavit Vilém z Rožmberka, přední český velmož.
Patří k významným ukázkám venkovského šlechtického sídla s italskými architektonickými vlivy. Za dalších majitelů, Eggenbergů a Schwarzenbergů, stál stranou zájmu. Právě proto se víceméně dochoval v podobě z doby Rožmberků. Nikdo ho výrazně nepřestavoval.
Zámek spravuje Národní památkový ústav a je veřejně přístupný. Pokud chcete vidět, jak vypadala renesance bez pozdějších úprav, je Kratochvíle dobrým protipólem k hradům přestavěným na zámky, které v tomto výběru převažují.
Rožmberk: hrad, se kterým začal mocný rod
Rožmberk stojí v Rožmberku nad Vltavou v okrese Český Krumlov. Německy se jmenuje Rosenberg. Hrad založil před polovinou třináctého století Vok I. z Rožmberka. Jeho potomkům patřil s krátkými obdobími zástav až do roku 1611.
Od čtrnáctého století se hlavním sídlem pánů z Rožmberka stal Český Krumlov. Rožmberk ale nechali chátrat jen málokdo by čekal: dál ho udržovali a rozšiřovali.
Dnes patří státu, spravuje ho Národní památkový ústav a je přístupný veřejnosti. Chráněn je jako národní kulturní památka. S dětmi se sem hodí jet jako na doplněk ke Krumlovu. Uvidí místo, odkud rod vzešel, a pak sídlo, kam se později přesunul.
Kozí hrádek: zřícenina spojená s Janem Husem
Kozí hrádek je zřícenina gotického hradu východně od Sezimova Ústí v okrese Tábor. Leží na ostrožně na levém břehu Kozského potoka. Německy se jmenuje Ziegenburg.
První zmínky pocházejí z roku 1377, kdy hrad držel Vlček z Kozího. Do historie se zapsal hlavně díky spojitosti se životem církevního reformátora Jana Husa. Právě kvůli ní byl 30. března 1962 prohlášen za národní kulturní památku. Od roku 1963 je chráněn také jako kulturní památka.
Od roku 1991 zříceninu vlastní město Sezimovo Ústí. Vezměte sem děti, když probíráte husitství. Na místě spojeném s konkrétním příběhem se dějiny poslouchají jinak než z učebnice.
Blatná: zámek uprostřed bažin
Blatná je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městě v okrese Strakonice. Jméno dostal hrad a po něm i osada od bažin, uprostřed kterých byl postaven. První písemná zmínka o „blatném hradě“ pochází z roku 1235.
Z původního hradu se dochovaly jen zbytky románské kaple ze 13. století. Vykopali je v roce 1926. Od 13. století patřil hrad pánům Bavorům ze Strakonic.
Na rozdíl od většiny míst v tomto výběru je zámek soukromým majetkem. Veřejnosti je přístupný celoročně, stejně jako přilehlý zámecký park. Celý areál je chráněn jako kulturní památka. Hodí se proto i na výlet mimo hlavní sezónu.
Landštejn: zřícenina na návrší v České Kanadě
Landštejn je zřícenina hradu v oblasti zvané Česká Kanada. Stojí v nadmořské výšce 656 metrů na vrcholu návrší nad stejnojmennou osadou, severozápadně od Starého Města pod Landštejnem v okrese Jindřichův Hradec. Dříve se mu říkalo také Lanštýn nebo Landštýn.
Hrad má románské jádro. V pozdní gotice a renesanci ho výrazně rozšířili. Roku 1771 ho zničil požár a hrad zůstal opuštěný.
V poslední třetině dvacátého století prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Z památkového hlediska byla necitlivá a znemožnila poznat některé fáze stavebního vývoje. Výlet s dětmi sem přesto dává smysl. Zřícenina na vrcholu návrší je dobrým cílem vycházky po České Kanadě.
Strakonice: hrad maltézských rytířů na soutoku
Hrad Strakonice spojuje gotický hrad, barokní zámek a původně románský kostel svatého Prokopa. Stojí ve městě Strakonice na soutoku zlatonosné řeky Otavy a Volyňky.
Založili ho mezi léty 1220–1235. V roce 1243 daroval Bavor I., účastník křížové výpravy, se svou manželkou východní polovinu hradu řádu maltézských rytířů. Ti tu zřídili komendu. Hrad tak dlouho sdíleli světští páni a rytířský řád.
Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka. Pro děti je to srozumitelný příběh o rytířích a křížových výpravách přímo na místě, kde se odehrál. Strakonice můžete spojit s Blatnou ze stejného okresu, protože obě sídla patřila pánům Bavorům.
Na závěr
Jihočeské hrady a zámky spojují hlavně řeky a rody. Vltava vede od Rožmberka přes Český Krumlov a Hlubokou až k Orlíku a Zvíkovu. Rožmberkové stáli u Rožmberka, Krumlova i Kratochvíle, Bavoři ze Strakonic u Strakonic a Blatné. Kdo si tyto vazby pohlídá, uvidí na cestách souvislý příběh kraje místo řady samostatných prohlídek.
