Klášter a zámek v Pacově

Pacovský zámek za sebou má řadu přestaveb a je z nich vidět celý jeho příběh. Začínal jako tvrz, Malovcové ji přestavěli na hrad. Později se z ní stal zámek. Ve druhé polovině 17. století ho upravili na klášter. Po zrušení kláštera se vrátil šlechtě a panským sídlem zůstal až do druhé světové války.

Zajeďte sem, pokud vás zajímají dějiny šlechtických rodů. Majitelé se střídali od Oldřicha z Pacova, doloženého roku 1316, přes Rožmberky a Černíny až po rod Weissů.

Hodí se i milovníkům české poezie. V zámku se v roce 1864 narodil básník Antonín Sova. Východní křídlo, kde se narodil, bylo zbořeno v roce 1884.

Je to také snadná zastávka při procházce městem. Budova stojí přímo na náměstí Svobody a je chráněná jako kulturní památka. Dnes v ní najdete městský úřad a muzeum věnované básníkovi.

Dorazíte na náměstí Svobody v Pacově. Zámek stojí na jeho severní straně. Budova prošla několika proměnami a každá po sobě něco zanechala.

Nejstarší zmínka o panském sídle je z roku 1316. Ve 14. století ho držel Jan Lucemburský a roku 1345 ho dal do zástavy Petru II. z Rožmberka. Roku 1401 ho koupili Petr a Jan Malovcové z Malovic. Za nich se tvrz proměnila v hrad. V letech 1550 až 1616 patřil panský majetek rodu Španovských z Lisova.

Zlom přišel po smrti generála Zikmunda Myslíka z Hiršova v roce 1666. Panství se dostalo do správy karmelitánského kláštera na Malé Straně v Praze. Karmelitáni zámek přestavěli na barokní klášter a postavili u něj kostel svatého Václava. V roce 1708 se do kláštera přestěhovali.

Císař Josef II. klášter v roce 1787 zrušil a objekt připadl náboženskému fondu. V roce 1835 ho koupil Maximilián Bedřich Gudenus s manželkou Otýlií z Mirbachu. Od roku 1844 patřil knížatům Löwenstein-Wertheim-Freudenbergovým. V 70. letech 19. století ho získal Adolf Weiss.

Dnes uvnitř sídlí městský úřad a Muzeum Antonína Sovy. Sova se v zámku narodil v roce 1864.