Chýnovská jeskyně u Tábora: první zpřístupněná jeskyně

Chýnovská jeskyně je první jeskyně v Česku, kterou otevřeli veřejnosti. Objevili ji v roce 1863 v selském kamenolomu a už v roce 1868 do ní pustili návštěvníky.

Nečekejte les krápníků. Jeskyně je bez výraznější krápníkové výzdoby. Zaujme jinak: střídají se tu barevné amfibolity a vápence.

Hodí se vám, když vás zajímá geologie, mineralogie nebo historie objevů. Oblast patří k významným mineralogickým lokalitám. Spolu s blízkou přírodní rezervací Pacova hora tu popsali více než 60 druhů minerálů.

Zajímavá je i příroda. V zimě jeskyně slouží jako zimoviště letounů. Netopýr řasnatý tu má největší přirozené zimoviště v Čechách i v Evropě. Proto je jeskyně v zimních měsících pro veřejnost zavřená.

Výlet si tedy plánujte na jiné roční období než zimu. Prohlídka je placená.

Prohlídkový okruh měří 220 metrů. Jeho nejnižší bod leží 42 metrů pod povrchem. Prohlídka trvá přibližně čtyřicet minut a je zpoplatněná.

Půjdete po trase, kterou od roku 1865 upravoval rolník z Dolních Hořic Josef Rothbauer. Postavil schodiště, které se zachovalo dodnes. Odstranil usazeniny a cestu osázel žebříky. Elektřinu do jeskyně zavedli v roce 1952.

Uvidíte skalní stěny, na kterých se střídají tmavé amfibolity a světlejší vápence. Jeskyni se proto říká také Malovaná jeskyně. Úřední jméno nese po městě Chýnov, které leží tři kilometry jihozápadně.

Celý systém je větší než okruh pro návštěvníky. Má přes 1200 metrů a jeho rozsah ještě není přesně určen. Speleologové tu bádají dál a téměř každý rok přinesou nové poznatky. V nepřístupných částech objevili v osmdesátých a devadesátých letech 20. století trvale zatopené rozsáhlé prostory s drúzami křemene.

Objev provází pověst. Skalník Vojtěch Rytíř prý ztratil v puklině kladivo. Když si pro něj lezl, protáhl se do úzkého prostoru, který se rozšiřoval. Dál už se ale neodvážil. Do jeskyně pak vešli tři muži z blízkého kamenolomu. U jezírka nechal Jan Strnad svůj podpis s datem.