Zámek Těchobuz na Vysočině

Zámek Těchobuz je dobrá volba, když vás baví příběhy míst. Z tvrze se stal zámek, ten dostal barokní podobu a patřil sklářské rodině.

Nejznámější je pobyt profesora Bernarda Bolzana. V letech 1823–1848 tu žil u majitelů zámku, když nesměl působit na Karlově univerzitě. V Těchobuzi sepsal své nejvýznamnější dílo Wissenschaftslehre (Logika). Potěší čtenáře, studenty filozofie i každého, kdo chce vědět, kde vznikla důležitá kniha.

Příběh sahá až do doby husitských válek. Tehdy tu sídlil pán Alber ze Stájic. Přidává se k tomu poválečná historie velkostatku a rozdělování půdy v obci. Hodí se pro milovníky regionálních dějin.

Kolem zámku vedou naučné trasy Mozaika krajiny a Po pamětihodnostech Těchobuze. Zámek tak zařadíte do pěšího výletu. V okolí leží další zámky, hrady a muzea, takže z návštěvy snadno uděláte celodenní výlet po Vysočině.

Zámek stojí uprostřed obce Těchobuz. Jako kulturní památka je chráněn od roku 1963. Obec se poprvé připomíná k roku 1352 a už tehdy tu velmi pravděpodobně stála tvrz.

Prvním známým majitelem byl Kuneš z Těchobuzi, purkrabí v Počátkách. V roce 1390 získal panství Alber ze Stájic. Ovládal kraj kolem Těchobuze, Pacova a Vožice a za sídlo si vybral právě zdejší tvrz. Patřil mu i hrad Šelmberk. V roce 1415 připojil pečeť ke stížnosti proti upálení Mistra Jana Husa. Po získání Šelmberka tvrz opustil.

Majitelé se pak často střídali a tvrz chátrala. Z jejích zbytků vyrostl na počátku 16. století zámek. Za baronky Marie Anny Rindsmailové ho v letech 1786–1798 přestavěli v barokním stylu. Od roku 1798 patřil sklářské rodině Hofmannů. Posledními majiteli byli Weissové z Tessebachu.

Dr. Otto Weiss byl v květnu 1945 zabit na útěku z Pacova. V červnu 1945 vznikla v obci rolnická komise, která dělila půdu velkostatku mezi drobné zemědělce. V zámku dostal spolkovou místnost Svaz české mládeže. V roce 1946 rozdělili zámeckou zahradu.

Po okolí vedou trasy Mozaika krajiny a Po pamětihodnostech Těchobuze.