Cibulka – empírový zámeček v pražských Košířích

Cibulka spojuje historii a procházku zelení. Leží v Košířích, tedy v Praze 5. Zámeček získal empírovou podobu v první třetině 19. století. Okolo se rozkládá romanticky upravený lesopark.

Přijďte, pokud vás zajímá zahradní architektura a příběhy starých pražských usedlostí. V areálu najdete řadu cenných děl významných pražských umělců z počátku 19. století. Odborníci dodnes obdivují, jak jednotně působí zámeček, anglický park i lesopark. Považují je za jeden z mála dochovaných příkladů pražské pozdně barokní villegiatury.

Místo je kulturní památka. Hodí se pěšímu návštěvníkovi, který rád objevuje drobné stavby: kašnu, altánky, kamenné terasy nebo Toskánský sloup. Je to také dobrý cíl, když chcete vyrazit do zeleně a zůstat přitom v Praze.

Historie sahá do 14. století. Příběh posledního pasovského knížete-biskupa, který tu chtěl prožít poslední léta, dodá procházce další rozměr.

Usedlost tvoří hlavní budova, hospodářské budovy a stáje. Hlavní budova je patrová a dvoutraktová. Na hlavním dvorku stojí empírová kašna, několik malých romantických stavbiček a kamenné holubníky, které sloužily zároveň jako psince.

Dnešní podobu zámečku vytvořil Leopold Leonhard Raymund z Thun-Hohensteinu. Usedlost koupil v roce 1817 za 112 000 zlatých. Byl to poslední pasovský kníže-biskup a rozhodl se, že poslední léta stráví právě tady. Areál nechal radikálně přestavět.

Projděte se po parku. Nejhezčí část biskupových soukromých zahrad se jmenovala „Tajná zahrádka“. Uvidíte tu Toskánský sloup, Práchnerovu stélu, zahradní altánky, bazénky a kamenné terasy. Sošky Číňanů se nedochovaly.

Zámeček doplňuje promyšlený anglický park a lesopark. Všechny části tvoří jeden celek.

Počítejte i s tím, že historie místa nebyla vždy klidná. Nejstarší zmínky pocházejí ze 14. století, kdy oblast patřila Jindřichu Názovi, písaři dvorní kuchyně Karla IV. V 16. století ji vlastnil rod Cibulkových z Veleslavína a od něj má místo jméno. Slavné tu byly vinice. Za třicetileté války usedlost značně utrpěla. Po smrti biskupa Thuna Cibulka vyhořela a postupně chátrala.