Velká hospoda na Bílé Hoře: torzo kláštera servitů v Praze

Velká hospoda je jediné, co zbylo z velkého plánu. Po bitvě na Bílé hoře se tu mělo stavět klášter servitů a mariánský kostel na počest vítězství císařského vojska. Základní kámen položili 25. dubna 1628. Byl u toho i císař Ferdinand II.

Stavba se ale zastavila a z areálu zůstalo torzo, které se později proměnilo v hospodu. Dnes je to kulturní památka v Praze.

Přijeďte, pokud vás zajímá, jak se dějiny otiskly do obyčejné budovy. Uvidíte stavbu, která byla nejdřív klášterem, pak špitálem a zájezdním hostincem a za socialismu místem s hospodou, diskotékou a saunou.

Hodí se milovníkům barokní architektury, zájemcům o třicetiletou válku i lidem, kteří chtějí poznat Prahu mimo obvyklé trasy. Okolí nabízí další památky. Hvězda a zámek Motol jsou od hospody vzdáleny 0,9 km.

Uvidíte budovu bývalé zájezdní hospody, která vznikla úpravou rozestavěného konventu. Právě ten měl být základem kláštera servitů. Vstupní portál hostince je barokní a vznikl někdy v 18. století.

Součástí areálu je kaple svatého Martina. Kostelík dokončili pro špitál, který tu v letech 1673–89 nechal zřídit Maxmilián Valentin, hrabě z Martinic. Špitál sloužil jako chudobinec pro šest žen. Západní průčelí kaple nese datum 1719. Uvnitř se podle dostupných údajů dochovala původní klenba z druhé poloviny 17. století, i když kapli později rozdělilo nové patro.

Budova si toho zažila hodně. Hořelo v letech 1740 a 1757, obnova kaple je doložena z roku 1751, další opravy proběhly roku 1840 a požár z roku 1842 stavbu poškodil. Špitál zanikl patrně do roku 1862.

Příběh má světský závěr. Za socialismu tu pod názvem Společenské a kulturní centrum Videopress MON fungovala hospoda, diskotéka a sauna.

Servité se mezitím přestěhovali do nového kláštera při kostele sv. Michala na Starém Městě pražském. Jedním z důvodů byl nedostatek vody na bělohorské plošině.