Magazín

Nejlepší galerie v Praze: od Hradčan po Holešovice

Osm galerií v Praze, od Obrazárny Pražského hradu přes paláce na Hradčanském náměstí až po Veletržní palác v Holešovicích a Kunsthalle Praha na Klárově.

Redakce Objev Česko ·

Nejlepší galerie v Praze najdete hlavně na Hradčanech, na Malé Straně, na Staroměstském náměstí a v Holešovicích. Vybrali jsme osm adres. Staré mistry ukazuje Obrazárna Pražského hradu. Národní galerie má expozice ve Schwarzenberském a ve Veletržním paláci. Moderní a současné umění hledejte ve Veletržním paláci a v Kunsthalle Praha. Soukromou sbírku Nadace Jana a Medy Mládkových uvidíte v Museu Kampa. Fotografii se věnuje Galerie Josefa Sudka.

Řada těch budov je sama o sobě památkou. Schwarzenberský a Šternberský palác mají od roku 2026 status národní kulturní památky. Všechna místa jsou pod střechou, takže se hodí i do deště. Výběr je spíš pro dospělé a starší zájemce o umění než pro malé děti.

Renesanční palác na Hradčanském náměstí

Schwarzenberský palác v Praze

Schwarzenberský palác stojí na Hradčanském náměstí a dnes v něm má expozici Národní galerie. Možná ho znáte i pod druhým jménem, Lobkovický palác. Je renesanční a v minulosti sloužil jako reprezentativní rezidence u sídla českých králů.

Postupně patřil hlavám rodů Lobkoviců, Rožmberků, Eggenbergů a nakonec Schwarzenbergů. Ti ho drželi až do roku 1947. Od roku 2026 má palác status národní kulturní památky.

Pro galerie na Hradčanech je to praktický výchozí bod. Na stejném náměstí leží i Šternberský palác a odtud vede cesta branou gigantů do Pražského hradu k obrazárně. Spojte si tyhle zastávky do jedné procházky a nemusíte se nikam přesouvat dopravou.

Barokní palác na okraji Jeleního příkopu

Šternberský palác

Šternberský palác má adresu Hradčanské náměstí 15, čp. 57, ale stojí trochu stranou. Leží až na samém okraji Jeleního příkopu a dojdete k němu levým křídlem Arcibiskupského paláce. Kdo ten průchod nezná, snadno ho mine.

Stavba patří mezi nejvýznamnější díla světské architektury nastupujícího vrcholného baroka v Čechách. Kulturní památkou je od roku 1964, od roku 2026 má status národní kulturní památky.

Místo má i starší vrstvu. Dřív tu stál renesanční palác Lobkoviců. Bydlel v něm například Kryštof starší Popel z Lobkovic, nejvyšší hofmistr císaře Rudolfa II. Dnešní barokní palác stojí na jeho místě, takže tu historie Hradčan sahá ještě před baroko.

Funkcionalismus a umění 20. a 21. století

Veletržní palác

Veletržní palác v Holešovicích je jednou z prvních a největších funkcionalistických staveb Prahy. Měří 130 metrů na délku, 70 metrů na šířku a 37 metrů na výšku. Původně sloužil veletrhům, později v něm sídlily podniky zahraničního obchodu.

Dnes je sídlem Národní galerie v Praze. Najdete tu stálou expozici Umění 20. a 21. století a k tomu další výstavní prostory. Pokud vás víc láká moderní umění než barokní plátna, začněte právě tady.

Nemovitou kulturní památkou je budova od roku 1958. Při prohlídce sledujte i samotnou stavbu, protože funkcionalismus tu není jen kulisou, ale součástí toho, proč sem jet.

Středověký dům na rohu Staroměstského náměstí

dům U Kamenného zvonu

Dům U Kamenného zvonu stojí na Staroměstském náměstí, na rohu s Týnskou ulicí. Hned vedle něj je Palác Golz-Kinských. Dům má čp. 605 a od roku 1964 je kulturní památkou.

Dnešní dům je zbytkem větší rezidence ze 13. století. Když stojíte před ním, díváte se na pozůstatek sídla, jehož počátky sahají hluboko do středověku.

Galerii tu máte přímo na náměstí, takže ji snadno přidáte k procházce Starým Městem. Hodí se jako zastávka pro ty, kdo chtějí vidět umění i dům, který je sám kusem pražské historie. Na Hradčany a do Holešovic to odtud není po cestě, proto si dům U Kamenného zvonu naplánujte spíš jako samostatnou část dne.

Soukromá sbírka v Sovových mlýnech

Museum Kampa

Museum Kampa je soukromá galerie, kterou 26. února 1999 založila Meda Mládková. Sídlí tu sbírka Nadace Jana a Medy Mládkových. Budovou jsou rekonstruované Sovovy mlýny v centru ostrova Kampa.

K museu patří i multikulturní centrum zřízené ve Werichově vile. Instituce tak není jen výstavní síní, ale má i prostor pro další program.

Sbírky Musea Kampa nevystavují jen v Praze. Od roku 2022 mají stálou expozici také na zámku v Moravském Krumlově, kde je do roku 2026 vystavena Slovanská epopej Alfonse Muchy. Pražská budova na Kampě ale zůstává sídlem sbírky a místem, kde ji poznáte nejsnáz.

Současné umění v bývalé transformační stanici

Kunsthalle Praha

Kunsthalle Praha je soukromá galerie moderního a současného umění na Malé Straně. Založila ji Nadace The Pudil Family Foundation. Sídlí na Klárově v bývalé Zengerově transformační stanici, kterou pro galerijní provoz přestavěli.

Budovu nechaly v letech 1930–1931 postavit Elektrické podniky hlavního města Prahy na místě zbořených kasáren. Sloužila jako transformační a usměrňovací stanice.

Veřejnosti se galerie otevřela 22. února 2022. První výstavy se držely historie domu: Kinetismus: 100 let elektřiny v umění a Zengerova transformační stanice: Elektřina ve městě, elektřina v architektuře. Elektřina tu tedy nebyla jen námětem výstav, ale i příběhem samotné stavby.

Staří mistři na druhém hradním nádvoří

Obrazárna Pražského hradu

Obrazárna Pražského hradu leží na druhém hradním nádvoří. Z Hradčanského náměstí se k ní dostanete branou gigantů na první nádvoří a dál průchodem na druhé. Z Prašného mostu vede brána rovnou na druhé nádvoří.

Spolu s klášterními sbírkami patří zdejší sbírka mezi nejstarší přeživší sbírky obrazů na území Česka. Vystavují se tu díla starých mistrů německé, italské a nizozemské renesance i manýrismu a také obrazy středoevropského a holandského baroka.

Pokud máte rádi starou malbu, spojte obrazárnu se Schwarzenberským a Šternberským palácem. Všechny tři adresy najdete na Hradčanech a na Hradě, takže je projdete pěšky.

Fotografie v domě, kde žil Josef Sudek

Galerie Josefa Sudka

Galerie Josefa Sudka je pobočkou Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Věnuje se dílu Josefa Sudka i fotografické tvorbě obecně. Sídlí v hradčanském domě U Luny na adrese Úvoz 24, kterému se říká také dům U Kamenného sloupu. Dům je kulturní památkou.

Josef Sudek tu bydlel od roku 1959 až do své smrti v roce 1976. Za jeho života byl byt místem nesčetných schůzek. Do přátelského okruhu patřili mimo jiné básník Jaroslav Seifert, malíř Jan Zrzavý, architekt Otto Rothmayer a řada umělců nejrůznějších oborů.

Vezměte to jako zastávku pro ty, koho zajímá fotografie a lidé, kteří se kolem ní scházeli.

Na závěr

Výběr pokrývá několik století umění i architektury. Na Hradčanech potkáte renesanci a baroko, ve Veletržním paláci funkcionalismus a umění 20. a 21. století. Na Klárově je to bývalá transformační stanice. Hradčanské adresy leží blízko sebe. Veletržní palác v Holešovicích a dům U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí stojí mimo ně a každý vyžaduje vlastní cestu.

Místa z článku

Autoři a licence fotografií: Zdroje