Hledáte muzeum v Praze? Začněte Národním muzeem, Národním technickým muzeem na Letné a Židovským muzeem v Praze. K nim přidejte budovy, ve kterých vystavuje Národní galerie v Praze. Tento výběr spojuje sbírky s domy, které jsou samy kusem dějin města. Najdete v něm první radnici v Čechách, pozdně gotickou bránu, renesanční letohrádek v Královské zahradě i funkcionalistický palác v Holešovicích. Část míst leží v centru u Staroměstského náměstí, další na Hradčanech. Všechna jsou pod střechou, takže se hodí i na deštivý den. U každého místa se dozvíte, co v něm uvidíte. Vyberte si podle toho, jestli vás láká příroda, umění, technika, nebo historie.
Národní muzeum: instituce založená roku 1818
Národní muzeum je nejvýznamnější česká muzejní instituce. Založili ho v roce 1818 za vlády Františka I. jako Wlastenské museum. Jeho základem byly soukromé sbírky tehdejší české šlechty. Název se pak několikrát měnil: od roku 1848 šlo o České muzeum, v letech 1854–1919 o Museum Království českého.
Poslední velká rekonstrukce skončila v říjnu 2018, na sté výročí vzniku Československa. Muzeum dnes sbírá, bádá, vzdělává a metodicky vede další. Pokrývá řadu oborů. Z přírodních věd jsou to mineralogie a zoologie, z historických archeologie a numismatika, k tomu přibývají sbírky umělecké. Hodí se pro vás, když chcete při jedné návštěvě projít od minerálů přes zvířata až k mincím.
Staroměstská radnice: první radnice v Čechách
Staroměstská radnice vznikla roku 1338 jako první radnice v Čechách. Měšťané Starého Města k ní získali privilegium od krále Jana Lucemburského.
Radnice není jeden dům. Tvoří ji komplex několika domů u Staroměstského náměstí, které se k celku postupně připojovaly podle toho, co správa Starého Města zrovna potřebovala. Při prohlídce tak procházíte stavbou, která rostla po částech.
Od roku 1958 je kulturní památkou, od roku 1992 národní kulturní památkou. Turistické prostory od roku 1958 do 30. června 2020 spravovala Pražská informační služba. Po její transformaci je má na starosti akciová společnost Prague City Tourism. Radnici snadno spojíte s procházkou po Starém Městě a s Prašnou bránou.
Prašná brána: kde začíná Královská cesta
Prašná brána stojí na rozhraní ulice Na Příkopě a náměstí Republiky, vedle Obecního domu a naproti domu U Hybernů. Patří k symbolům Prahy.
Pozdně gotická stavba vznikla roku 1475 k reprezentačním účelům. Nahradila Bránu svatého Ambrože, která patřila ke staroměstskému opevnění, v té době už nepotřebnému. Dostavěná byla až na konci 19. století, a to v pseudogotickém puristickém stylu. Když se na ni podíváte, máte před sebou dvě epochy v jedné stavbě.
Právě tady začíná Celetná ulice. Ta tvoří první část Královské cesty, která odsud vede až na Pražský hrad. Bránu si tak můžete vzít jako startovní bod a Celetnou pokračovat ke Staroměstskému náměstí.
Národní galerie v Praze: největší sbírka umění v Česku
Národní galerie v Praze spravuje největší sbírku výtvarného umění v Česku. Od roku 2018 se představuje pod názvem Národní galerie Praha se zkratkou NGP.
Nejde o jedno místo. Sbírky ukazuje ve stálých expozicích a na výstavách v několika budovách v Praze i mimo ni a všechny patří k významným kulturním památkám. Dvě z nich najdete i v tomto výběru: Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí a Veletržní palác v Holešovicích.
Galerie začínala jako soukromě iniciovaná obrazárna, která od konce 18. století veřejně vystavovala obrazy, zpočátku zapůjčené. Dnešní podobu získala v 1. polovině 20. století. Než vyrazíte, rozmyslete si, které období umění vás zajímá, a podle toho zvolte budovu.
Schwarzenberský palác: renesanční rezidence šlechtických rodů
Schwarzenberský palác, nazývaný také Lobkovický, je renesanční palác na Hradčanském náměstí. Sloužil jako reprezentativní rezidence u sídla českých králů. Postupně patřil hlavám rodů Lobkoviců, Rožmberků, Eggenbergů a nakonec Schwarzenbergů, kteří ho vlastnili až do roku 1947.
Dnes je uvnitř expozice Národní galerie. Prohlídku umění tak spojíte s budovou, ve které se vystřídalo několik šlechtických rodů. Od roku 2026 má palác status národní kulturní památky.
Na stejném náměstí leží i Šternberský palác a nedaleko, v Královské zahradě Pražského hradu, Letohrádek královny Anny. Všechna tři místa proto můžete projít při jedné návštěvě Hradčan a nemusíte se mezi nimi složitě přesouvat.
Letohrádek královny Anny: renesance v Královské zahradě
Letohrádek královny Anny stojí v Královské zahradě na Pražském hradě. Říká se mu také Belvedere, Belvedér, Belveder nebo Královský letohrádek, dříve i Matematický dům.
Nechal ho postavit Ferdinand I. v letech 1538–1565 jako součást královské zahrady, založené v předchozích letech. Stavba platí za jeden z nejčistších příkladů renesanční architektury mimo Itálii. Pokud vás zajímá, jak vypadá renesance bez pozdějších příměsí, tady ji máte před očima.
Letohrádek se hodí jako zastávka po galeriích na Hradčanském náměstí. Od obrazů v palácích přejdete do zahrady a prohlídku zakončíte samotnou architekturou. Vezměte si s sebou trochu trpělivosti na detaily stavby, právě v nich je její hodnota.
Šternberský palác: vrcholné baroko u Jeleního příkopu
Šternberský palác má adresu Hradčanské náměstí 15, ale leží trochu stranou. Stojí na samém okraji Jeleního příkopu a dojdete k němu levým křídlem Arcibiskupského paláce. Je dobré to vědět předem, abyste ho zbytečně nehledali.
Palác patří mezi nejvýznamnější díla světské architektury nastupujícího vrcholného baroka v Čechách. Od roku 1964 je kulturní památkou, od roku 2026 národní kulturní památkou.
Na jeho místě dřív stál renesanční palác Lobkoviců. Bydlel v něm například Kryštof starší Popel z Lobkovic, nejvyšší hofmistr císaře Rudolfa II. Barokní budovu tak můžete vnímat jako další kapitolu příběhu, který na sousedním Schwarzenberském paláci začíná renesancí.
Veletržní palác: funkcionalismus a umění 20. a 21. století
Veletržní palác v Holešovicích patří k prvním a největším funkcionalistickým stavbám Prahy. Rozměry mluví samy: 130 metrů na délku, 70 metrů na šířku a 37 metrů na výšku.
Budova byla určená pro veletrhy, později v ní sídlily podniky zahraničního obchodu. Dnes je sídlem Národní galerie v Praze. Najdete tu stálou expozici Umění 20. a 21. století a další výstavní prostory. Od roku 1958 je palác nemovitou kulturní památkou.
Pokud jste předtím prošli renesanční a barokní paláce na Hradčanech, tady se přenesete k modernímu umění. A to v budově, která sama patří k moderní architektuře. Obsah i stavba tu k sobě sedí.
Národní technické muzeum: technika na Letné
Národní technické muzeum je největší česká instituce zaměřená na muzejní sbírky technického charakteru. Založené bylo 5. července 1908 jako Technické muzeum Království českého.
Hlavní budova stojí na Letné. Sbírky muzeum ukazuje ve 21 expozicích a v řadě krátkodobých výstav. Mimo Prahu má ještě dvě místa: Centrum stavitelského dědictví v Plasích a Železniční depozitář v Chomutově. Pro pražskou návštěvu vás bude zajímat právě Letná.
Při takovém počtu expozic nemusíte projít všechno. Vyberte si ty obory, které vás lákají, a ostatní nechte na příště. Před cestou se podívejte, jaké krátkodobé výstavy právě běží, protože se mění.
Židovské muzeum v Praze: synagogy a Starý židovský hřbitov
Židovské muzeum v Praze vzniklo roku 1906. Spravuje jednu z nejrozsáhlejších sbírek judaik na světě: na 44 000 sbírkových předmětů, 130 000 knih a bohatý archiv židovských náboženských obcí v Čechách a na Moravě. Trvale patří k nejnavštěvovanějším muzeím v Česku.
Nečekejte jednu budovu. Muzeum spravuje čtyři synagogy, Maiselovu, Pinkasovu, Klausovou a Španělskou, a k tomu Starý židovský hřbitov s obřadní síní Pohřebního bratrstva. Prohlídka je tak spíš cesta mezi několika místy, z nichž každé ukazuje jinou část sbírek.
Od roku 1994 je muzeum nestátní neziskovou organizací. Zřídila ho Federace židovských obcí v ČR.
Na závěr
Výběr pokrývá různé obory i epochy. Národní muzeum a Národní technické muzeum nabízejí přírodu, historii a techniku. Židovské muzeum v Praze přidává sbírky judaik a synagogy. Staroměstská radnice a Prašná brána ukazují gotickou Prahu, Letohrádek královny Anny renesanci. Umění sledujete od paláců na Hradčanském náměstí po Veletržní palác v Holešovicích, kde Národní galerie v Praze vystavuje umění 20. a 21. století.
