Letohrádek královny Anny na Pražském hradě

Letohrádek je považován za jeden z nejčistších příkladů renesanční architektury mimo Itálii. To je důvod, proč sem zamířit, pokud vás zajímá architektura a dějiny umění.

Vezměte sem i ty, kdo mají rádi příběhy panovnických dvorů. Stavba sloužila králi k odpočinku i k neformální práci. Pořádaly se tu plesy a slavnosti. Roku 1558 tu skončily třídenní oslavy příjezdu Ferdinanda I. jako nového císaře Svaté říše římské.

Zajímavý je i pozdější osud budovy. Za Rudolfa II. v ní působil matematik a astronom Tycho Brahe a používal ji jako observatoř. Proto se jí říkalo Matematický dům. Později ji využívalo císařské dělostřelectvo jako laboratoř.

Hodí se pro dospělé, studenty i školní skupiny. Je to zastávka při procházce Pražským hradem. Okolní muzea a galerie leží do půl kilometru.

Letohrádek stojí v Královské zahradě. Uvidíte renesanční budovu s patrem a nezvykle tvarovanou střechou. Patro a střechu přidal Bonifác Wohlmut. Původně šlo zřejmě o stavbu jen s přízemím. Exteriér se v této podobě zachoval dodnes, kromě úprav z poloviny 19. století.

Na vrcholu střechy byli dva císařští orli v podobě plechových korouhví. Na ploše střechy byl malovaný český dvouocasý lev. Výzdoba měla ukázat habsburskou vládu nad zeměmi České koruny.

Uvnitř byly dva velké sály. Ve větším horním se podle dobových písemností tančilo a patrně tu hrála hudba z tribuny. Dva menší čtvercové sály s krbem se nedochovaly. Nejspíš sloužily soukromým potřebám panovníka.

Stavba trvala dlouho. Začala v dubnu 1538 a podíleli se na ní italští stavitelé Giovanni Spazio a Paolo della Stella. Po Stellově smrti v roce 1552 vedl práce Hans Tirol. Zdržel ji požár Pražského hradu roku 1541, nedostatek peněz i změna plánů kolem roku 1554. Panovník nebyl spokojený, protože budova byla při pohledu od města málo výrazná.

Letohrádek poškodila roku 1648 švédská armáda. Od roku 1782 ho užívalo dělostřelectvo a vyrábělo se v něm mimo jiné střelný prach. V 30. letech 19. století armáda budovu opustila.