Velká míčovna na Pražském hradě

Míčovna patří k nejzajímavějším stavbám Královské zahrady. Postavil ji v letech 1568–1569 Bonifác Wolmut pro císaře Maxmiliána II. Habsburského. Je to renesanční budova s prvky manýrismu.

Zajímavá je hlavně severní fasáda. Pokrývají ji figurální i ornamentální sgrafita a nad oblouky najdete alegorie ctností a sedmi svobodných umění. Kamenné polosloupy s iónskými hlavicemi nesou bohaté kladí.

Budova má také pohnutý příběh. Byla špatně založená na hraně Jeleního příkopu, v roce 1617 se zřítila klenba, v roce 1757 vyhořela a roku 1945 ji zasáhl dělostřelecký granát.

Míčovna osloví milovníky architektury a dějin umění. Hodí se i vám, kteří chcete při procházce Pražským hradem zavítat do klidnější části areálu. Celý hradní areál je od roku 1962 národní kulturní památkou.

Uvidíte podlouhlou budovu s valbovou střechou. Je dlouhá téměř 80 metrů. Na východní straně k ní patří točité schodiště s vížkou.

Nejvíc pozornosti si zaslouží severní stěna obrácená do Královské zahrady. Dělí ji deset polí a jedenáct kamenných polosloupů. Dvě krajní pole na každé straně mají po dvou mělkých výklencích nad sebou. Šest středních polí tvořilo původně hmotnou loggii. Dnes je zasklená. Všechny plochy kryjí sgrafita z doby výstavby.

Před budovou stojí alegorická socha Noc od Matyáše Bernarda Brauna z roku 1735. Původně zdobila barokní parter Královské zahrady.

Uvnitř je sál osvětlený šesti velkými okny v severní stěně. Má valenou klenbu s lunetami původního tvaru, ale provedenou jako betonová skořepina. Vznikla při velké rekonstrukci Pavla Janáka v roce 1952. Tehdy se opravila i vzácná sgrafita a v jednom z oblouků přibyl znak komunistické pětiletky. Je to číslice pět v ozubeném kole, srp a kladivo. I tento prvek je památkově chráněný. Sgrafita na fasádě restauroval Josef Wagner.

Původně byla budova vymalovaná černě, aby byl dobře vidět míček. Hrací pole bylo dvakrát větší, než doporučoval italský traktát o tenisu z roku 1555.