Klášter augustiniánů na Malé Straně v Praze

Tady se potkávají staletí dějin. Klášter založil roku 1285 král Václav II. Od té doby přežil husitské útoky, třicetiletou válku i násilnou likvidaci v roce 1950.

Zajímavý je tím, že žije dál. Řeholníci se vrátili po roce 1990 a klášter je centrem české provincie augustiniánského řádu. Kostel sv. Tomáše je farní pro celou Malou Stranu.

Vezměte si s sebou zájem o architekturu. Dnešní podobu dala areálu barokní přestavba podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Pro kostel si navíc v roce 1637 objednali obrazy Petera Paula Rubense.

Hodí se každému, koho zajímají dějiny církve, barokní stavby nebo příběhy Prahy. Plánujete cestu v dubnu? Každoročně se tehdy pořádá Augustiniánský týden s přednáškami o sv. Augustinovi a řádu.

Část kláštera dnes slouží jako hotel Augustine, a Luxury Collection Hotel Prague.

Uvidíte areál kláštera s trojlodním kostelem sv. Tomáše. Nový kostel se světil až roku 1379, téměř sto let po založení kláštera. Konvent vznikl u staršího kostelíka, který původně patřil břevnovským benediktinům.

Dnešní vzhled vznikl hlavně přestavbou od roku 1728. Tehdy začala rozsáhlá barokizace podle Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Starší vrstvy ale v dějinách místa zůstaly. V roce 1551 přišly renesanční opravy a v roce 1603 vznikla klášterní knihovna. Tu za třicetileté války vykradli vojáci generála Königsmarka.

Příběh kláštera je dramatický. V roce 1420 řeholníky vyhnali Pražané sympatizující s husitstvím a areál vyrabovali a vypálili. Augustiniáni se vrátili v polovině 15. století a obnova šla velmi pomalu. Roku 1623 koupil část pozemků Albrecht z Valdštejna, který si na Malé Straně budoval palác.

Po zásahu v roce 1950 řád do objektu mohl zpět až po roce 1990. Dnes tu žije malá augustiniánská komunita. Při kostele působí také anglicky a španělsky mluvící duchovní správa. Pro veřejnost klášter nabízí řadu aktivit, například jazykové kurzy.

V kostele a v ambitu se připomínají i významné osobnosti. Byl tu kazatel Václav Hájek z Libočan a v ambitu je pochován architekt Ulrico Aostalli de Sala.