Klášter voršilek v Praze na Národní třídě

Barokní Praha tu leží přímo v centru, a přesto je areál nenápadný. Klášter je kulturní památka. Tvoří ho budovy se dvěma dvory, zahradou a školou sester řádu svaté Voršily.

Zajímavý je příběh místa. První komunita sedmi sester přišla do Prahy 9. října 1655 z Lutychu. Na dnešní místo se usadily po koupi novoměstského domu v roce 1664. Z gotické zástavby se dochovaly kamenné klenby sklepů.

Hodí se vám, pokud rádi sledujete, jak se město vrstvilo. Ocení ho milovníci architektury a církevních dějin. Zastavte se i tehdy, když jen procházíte po Národní třídě a chcete vědět, co se skrývá za jejími fasádami.

Ve dvoře zůstal malý kousek původní okrasné zahrady s jabloní. Sestry zahradu získaly v roce 1675.

Základem je raně barokní klášter s přilehlou internátní školou. Stavěl se v letech 1674–1679. Sestry se do nového konventu slavnostně nastěhovaly 11. července 1676. Vstupní portál nese letopočet 1677, portál do refektáře 1679.

K areálu patří kostel svaté Voršily. Jeho základní kámen byl položen 24. září 1702. Je to vrcholně barokní stavba se severní kaplí, kterou podle návrhu Marca Antonia Canevalleho dostavěli do roku 1704.

Hlavní vstup do kláštera vede přes dvůr z Ostrovní ulice. Bývalá fortna a postranní, služební vchod jsou z Národní třídy přes vrátnici Endokrinologického ústavu. Areál má adresy Národní 8, Voršilská 3 a 5 a Ostrovní 11.

Všímejte si, jak se komplex proměňoval. V letech 1720–1725 se starší dům architekta Giona Decapauliho změnil na školní budovu s lusthausem. Ten Kilián Ignác Dientzenhofer roku 1729 přestavěl na domácí divadlo. Divadlo bylo zbořeno roku 1937.

Klášter byl dekretem ze 6. srpna 1784 zrušen, brzy nato ale obnoven. V 19. století přibyly bourací a stavební úpravy a zahrada se většinou zastavěla. Roku 1937 vznikla nová školní budova s bazénem.