Galerie Hugo Feigl v Praze: meziválečná galerie umění

Galerie Hugo Feigl patří k příběhům pražského umění první poloviny 20. století. Byla to soukromá prodejní galerie, která v meziválečné Praze ukazovala staré i moderní umění. Jako fungující výstavní síň ji dnes nenajdete. Zajímavá je jako stopa po době, kdy se v Praze potkávali sběratelé, historici umění a obchodníci s obrazy.

Hugo Feigl uspořádal celkem 63 výstav. Vystavoval Marca Chagalla, Oskara Kokoschku i Camilla Pissarra a spolupracoval s galeriemi v Paříži a Berlíně. Vedle toho představoval české autory, třeba Josefa Čapka nebo Jana Preislera.

Příběh osloví ty, kdo se zajímají o dějiny sběratelství a moderní umění. Hodí se i na procházku Prahou s historickým zaměřením. Adresy galerie leží na Jungmannově třídě, Václavském náměstí, Národní třídě a Smetanově nábřeží. Na posledním z nich dnes sídlí Galerie Hollar, takže můžete spojit historii s návštěvou současné galerie.

Na místě samotném uvidíte hlavně budovy, v nichž galerie působila. Příběh si proto doplníte z historie.

Hugo Feigl otevřel v roce 1924 prodejní galerii starých i moderních obrazů v prvním patře Paláce Koruna na Václavském náměstí 1. Byla tam i škola kreslení. Od roku 1931 sídlila Galerie Dr. Feigla v prvním patře paláce pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurtà na Jungmannově třídě 38. V roce 1936 se přesunula na nábřeží, na dnešní Smetanovo nábřeží 6, kde zůstala do února 1939.

Od ledna 1931 vedl Feigl spolu s Alfredem Flechtheimem také Galerii Evropa na Národní třídě 10. Soustředila se na velká jména moderního evropského umění a uspořádala tři výstavy, mimo jiné Renoirovy práce z umělcovy pozůstalosti a přehlídku fauvismu a expresionismu.

Feigl pořádal i výstavy starého umění ze soukromých sbírek významných pražských rodin. V roce 1930 byl hlavním organizátorem výstavy 48 převážně evropských židovských umělců ve Fénixu na Václavském náměstí. Mezi vystavujícími byli Max Liebermann, Camille Pissarro a Marc Chagall.

V jeho programu se objevili Die Brücke, Thomas Theodor Heine nebo Emil Orlik. V roce 1937 ukázal německé expresionisty podle tisku „Entartete Kunst“.