Klášter trinitářů s kostelem Nejsvětější Trojice v Praze

Tady uvidíte kus pražských dějin, který se výrazně proměnil. Klášter trinitářů byl mladý a existoval jen krátce. Přesto se na jeho stavbě podíleli významní barokní architekti. Dokončili ho Kryštof Dientzenhofer a Jan Jiří Achbauer mladší.

Místo vás zaujme, pokud vás baví proměny budov v čase. Klášter vznikl pro řád, který vykupoval zajatce. Po zrušení za Josefa II. sloužil jako vojenská kasárna. Část budov byla stržena. Kostel ale zůstal a slouží dál.

Dobře sem zapadnou milovníci barokní architektury, církevních dějin a drobných detailů. V kostele je renesanční cínová křtitelnice z roku 1552. Jsou tu také gotické dveře do sakristie, pobíjené železnými pásky. Oba předměty pocházejí z jiného, zrušeného kostela.

Návštěvu snadno spojíte s procházkou po Novém Městě. V okolí je několik dalších klášterů, galerií a muzeum.

Uvidíte kostel Nejsvětější Trojice a navazující budovy bývalého kláštera. Do dnešní podoby se dostaly po několika zásazích.

Příběh začíná v roce 1708. Baron Jan Ignác Dominik Putz z Alderthurnu, nejvyšší mincmistr Království českého a mecenáš umění, se rozhodl založit nový klášter. Spolu s manželkou Terezií koupil dva obytné domy. Trinitáři do té doby sídlili v nedalekých Slupech. Stavbou pověřil Ottavia Broggia. Dokončili ji v roce 1713 Kryštof Dientzenhofer a Jan Jiří Achbauer mladší. Samostatným klášterem se místo stalo až v roce 1719. Prvním opatem byl kněz Michal.

Konec přišel v roce 1783. Josef II. klášter zrušil a zavřel i kostel. Věřící ale prosadili jeho znovuotevření. V roce 1784 se do něj přenesla fara od zrušeného kostela sv. Martina ve zdi. Odtud pocházejí renesanční cínová křtitelnice z roku 1552 a gotické dveře do sakristie, pobíjené železnými pásky.

Klášterní prostory dostala armáda a přestavěla je na kasárna. V roce 1899 padla část budov. Dnes je proto zajímavé hledat stopy původního komplexu i pozdějších změn.