Domov svatého Karla Boromejského v Praze-Řepích

Tento klášter má neobvyklý příběh. Začal jako sirotčinec, později sloužil jako ženská věznice. Po roce 1948 ho zabral komunistický režim. Sídlil v něm Výzkumný ústav zemědělské techniky a kostel sloužil jako garáž.

Po roce 1989 přišla obnova. Od roku 1996 tu sestry znovu pracují. Pečují o nemocné, chudé a lidi na okraji společnosti.

Zajeďte sem, pokud vás zajímají dějiny řeholních řádů a sociální péče v Čechách. Hodí se i milovníkům pražských památek mimo střed města. Zaujme také ty, kdo znají příběh loupežníka Václava Babinského. Jeho hrob je na řepském hřbitově, asi kilometr severovýchodně od kláštera.

Pamatujte, že budova dnes slouží svému účelu. Je to ošetřovatelský ústav, ne muzeum. Chovejte se tu ohleduplně.

Uvidíte rozsáhlou dvoupatrovou budovu o čtvercovém půdorysu. Stavěl ji stavitel Jan Ripota od 30. dubna 1859. Sestry pro ni koupily bývalý Taicmanův dvůr v Řepech. Vedle stojí kostel svaté Rodiny. Dostavěn byl do roka a 24. srpna 1861 se světil kříž na jeho věži.

Z historie stojí za povšimnutí několik období. V roce 1860 se sem nastěhovalo 188 sirotků. Děti se učily na úrovni obecné školy a vyučily se řemeslu. Od roku 1864 se jednalo o pronájem budovy pro ženskou věznici. Vedla ji sestra Marie Karolína Johana Neumannová, sestra svatého Jana Nepomuka Neumanna. Sestry pracovaly společně s vězeňkyněmi v dílnách. Do roku 1892 tu působila i polepšovna pro mladistvé.

Dnes je domov ošetřovatelským ústavem. Za rok se tu vystřídá asi 500 pacientů. Funguje tu také celodenní stacionář pro seniory. Znovu tu je i oddělení výkonu trestu pro ženy, které si zde mohou najít pracovní uplatnění.

Asi kilometr severovýchodně, v ulici Žalanského, leží řepský hřbitov. Je na něm hřbitov kongregace, trestanecký hřbitov a hrob Václava Babinského. Po odpykání trestu pracoval jako zahradník v místním klášteře.