Letohrádek Hvězda v Praze: renesance ve tvaru hvězdy

Hvězda patří mezi takzvané filosofické stavby. Její půdorys tvoří hexagram, tedy šesticípá hvězda. Podle popisu symbolizuje spojení dvou protikladných sil v harmonii. Čtyři úrovně budovy mají připomínat čtyři živly: zemi, vodu, vzduch a oheň.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá architektura a symbolika. Letohrádek je originálním příkladem české renesanční architektury. Od roku 1962 je národní kulturní památkou, stejně jako Obora Hvězda a nedaleké místo bitvy na Bílé hoře.

Hodí se pro milovníky historie. Uvidíte, jak se tu střídaly lovy, válka, prachárna i muzeum. Ocení ho i ti, kdo hledají výstavy, koncerty nebo klidnou procházku oborou. Spravuje ho Památník národního písemnictví.

S dětmi zaujme model bitvy na Bílé hoře v suterénu. Starší návštěvníci se mohou zastavit u štukového stropu v přízemí. Ten je považován za nejkrásnější prostor celé stavby.

Letohrádek stojí uprostřed obory. Je spojen s Ferdinandem Tyrolským, mladším synem krále Ferdinanda I. Ten pravděpodobně vytvořil původní návrh a 27. června 1555 položil základní kámen. Na stavbě se vystřídali Giovanni Battista Aostalli, Giovanni Lucchese, Hans Tirol a Bonifác Wolmut.

Uvnitř začněte v přízemí. Strop zdobí štukové reliéfy rozdělené do 334 polí. Uvidíte scény z antické mytologie, zvířecí motivy a girlandy z rostlin, ovoce i hudebních nástrojů. V centrálním poli je příběh Aenea. Šest okolních polí představuje zrcadlo ctností.

Od roku 2017 je v přízemí stálá expozice o Ferdinandu Tyrolském a architektuře Hvězdy. V suterénu čeká model bitvy na Bílé hoře. V patrech se konají sezónní výstavy. Letohrádek hostí také koncerty, konference a společenské akce.

Všimněte si střechy. Dnes je měděná, po rekonstrukci v 90. letech 20. století nahradila střechu prejzovou. Původně byla vysoká a zakončená zlatou hvězdou. Vzhled trochu ruší předsíňka u vchodu, která v 19. století nahradila otevřené schodiště.

Za letohrádkem stála od roku 1558 míčovna salla terena, jedna z prvních v Čechách. Sousední bývalá císařská kuchyně slouží Památníku jako depozitář, mimo jiné s knihovnou Jiřího Karáska ze Lvovic.