Hrad Mírov: biskupský hrad nad Mohelnicí

Mírov je hrad s dlouhou biskupskou historií. Olomoučtí biskupové ho využívali při lovech i jako útočiště před morem a válkami. Po roce 1320 se z něj stalo správní středisko jejich rozsáhlých statků v okolí.

Zajímá vás středověk? Tady najdete příběh z husitských válek. V roce 1424 hrad neúspěšně obléhali husité. Narazili na mohutné hradby a od dalšího obléhání upustili.

Místo osloví milovníky historie a lidi, které baví poznávat hrady severní Moravy. Počítejte ale s tím, že hrad dnes slouží jako věznice. To ovlivňuje, co se tu dá vidět. Před cestou si proto zjistěte aktuální možnosti prohlídky.

Hrad je od roku 1964 chráněný jako kulturní památka. Leží v lesnaté Mírovské vrchovině, která je podcelkem Zábřežské vrchoviny. Okolí nabízí další hrady, zámky i muzeum do deseti kilometrů, takže se Mírov dobře hodí jako součást delšího výletu.

Hrad se tyčí na skalnatém ostrohu nad obcí Mírov. Stejné jméno nese obec, hrad i okolní lesnatá vrchovina.

Vznikl nejpozději v letech 1258–1266. Některé prameny kladou jeho vznik už na počátek 13. století, jiné uvádějí jako zakladatele biskupa Bruna ze Schauenburku. První nesporná zpráva o hradu pochází z roku 1266. Tehdy už patřil olomouckému biskupství.

Po roce 1320 se správa biskupských majetků přesunula z Mohelnice na Mírov. Následovala velká přestavba a rozšíření, hotová kolem roku 1350. Mírov pak patřil na přední místo mezi biskupskými hrady. Držitelé drobných manství měli povinnost sloužit na hradě. Někteří tu přímo bydleli a říkalo se jim purkmani. Z hradních manů později vzešly například Ráječtí z Mírova a páni ze Zvole.

Hrad zažil i dramatické chvíle. V letech 1390–1391 tu byli vězněni biskupští manové a popraven byl purkrabí Bohuš z Řepové. Za biskupa Jana Železného se Mírov stal centrem obrany biskupských statků za husitských válek. Husité ho v roce 1424 nedobyli a hrad byl poškozen jen částečně dělostřelbou.

Dnes v hradě sídlí věznice. Jako kulturní památka je chráněn od roku 1964.