Vraní Hora – zřícenina hradu u Vranové Lhoty

Vraní Hora je místo pro ty, kdo mají rádi hrady v podobě, v jaké po nich zbyly jen stopy. Nečekejte zrekonstruované sály. Čekají vás zbytky zdiva a příběh, který sahá do 13. století.

Hrad se poprvé připomíná roku 1277. Tehdy si královna Kunhuta stěžovala biskupu Brunovi ze Schauenburku, že jí Boreš z Rýzmburka ničí statky kolem hradu. Hrad měl i praktický úkol. Údolím procházely obchodní karavany a on je chránil.

Zajímavé je, jak příběh skončil. Trestná výprava proti Ozorovým hradům roku 1389 patrně přinesla zkázu i Vraní Hoře. Roku 1406 se už připomíná tvrz ve Vranové Lhotě, která vypálený hrad nahradila.

Hodí se pro milovníky historie a pro pěší výletníky. Dobře ji spojíte s dalšími hrady a zámky v okolí. Zámeček ve Vranové Lhotě je odtud jen kousek.

Na místě uvidíte zříceninu. Z původního hradu se dochovaly jen zbytky zdiva, ale s trochou představivosti si stavbu dokážete domyslet.

Hrad měl tvar oválu o rozměrech 46 x 38 metrů. Chránila ho silná zeď a čtyřhranná věž. Když budete procházet areálem, pamatujte, že hrad nestál jen tak. Hlídal údolí, kudy putovaly obchodní karavany.

K roku 1351 patřilo k hradu osm vsí. Panství tedy nebylo malé. V roce 1355 ho Záviš a Vilém z Rychmburka prodali Ješkovi z Boskovic. Jeho vnuk Jan Ozor se později postavil proti markraběti Joštovi. Výprava proti Ozorovým hradům roku 1389 pak patrně hrad zničila.

Zříceninu najdete asi 1 km západně od Vranové Lhoty, v okrese Svitavy. Od roku 1964 ji chrání stát jako kulturní památku.

Počítejte s tím, že nejde o hrad s prohlídkovým okruhem. Je to klidná zřícenina, kde se vyplatí přečíst si před cestou její historii. Pak vám i nenápadné zbytky zdí dají smysl.