Hrad Hoštejn: zřícenina nad obcí u Zábřeha

Hoštejn není hrad, kterým projdete od sálu k sálu. Zbyly z něj valy, příkopy a jediný nadzemní zbytek zdi paláce. Přijeďte proto, když vás baví číst krajinu a představovat si, co tu stálo.

Hlavní lákadlo je příběh. Hrad nejspíš založil Boreš z Rýzmburka jako protiváhu zábřežského hradu svých politických odpůrců. Zbraslavská kronika ho později označuje za loupežnické hnízdo. Do dějin se zapsaly i husitské války. V roce 1437 byl hrad už v rozvalinách a počátkem 16. století se v nich usadili lapkové.

Konec přišel nečekaně. V roce 1845 se zbytky rozebraly a použily na železniční svršek trati Olomouc–Praha.

Místo ocení zájemci o středověké dějiny Zábřežska i o historii železnice. Hodí se také jako zastávka při delším výletu, protože v okolí leží další hrady, zámky a rozhledny. Hrad je kulturní památka od roku 1964.

Hrad stál na ostrohu nad obcí Hoštejn. Dnes tu uvidíte jen zbytky opevnění. Na východní straně ostrohu se dochovala soustava příkopů a valů. Celková délka fortifikace byla 450 metrů a samotný hrad byl dvoudílný.

V nejzápadnějším cípu oválného hradiště stojí jediný nadzemní zbytek zdi paláce. Pod ním je patrný sklep a část zasypaného schodiště. Dívejte se pozorně, ruiny jsou nenápadné.

Na místě, kde patrně stávala věž, najdete pískovcový pomník. Oslavuje dokončení dráhy Olomouc–Praha. Stojí na okrouhlém pahorku vysokém asi tři metry, který má průměr 7,5 metru. Je v tom ironie: právě stavba té dráhy dovršila zkázu hradu.

Při procházce si můžete projít osudy místa. Hrad má první přímou písemnou zmínku z roku 1289. Pak ho držely rody Rýzmburků, pánů ze Zábřeha a Šternberků. Roku 1522 ho podle tradice Arkleb Trnavský z Boskovic vyvrátil do základů, protože v ruinách sídlili lapkové.

Informační tabule ani vybavení návštěvníků ve vstupních faktech nejsou, počítejte tedy spíš s tichou procházkou terénem než s prohlídkou s výkladem.