Biskupský dvůr na Malé Straně v Praze

Tady nenajdete celý hrad. Najdete stopu po místě, které se zapsalo do českých dějin.

Pražský biskup Jindřich Břetislav si ve 12. století založil vlastní dvorec. Opustil sídlo na Pražském hradě, aby byl méně závislý na panovníkovi. Ve 13. století nahradil dřevěnou stavbu kámen.

V roce 1410 se tu pálily knihy Johna Wycliffa. V roce 1414 sem Jan Hus přibil na vrata své prohlášení o víře a o ochotě hájit své stanovisko na koncilu v Kostnici. V roce 1420 dvůr srovnali se zemí husité. Už nikdy nebyl obnoven.

Místo ocení zájemci o husitskou dobu a středověkou Prahu. Hodí se i těm, kdo procházejí Malou Stranu a chtějí vědět, co stálo pod dnešními domy. Zajímavé je také spojení s Juditiným mostem, který podle části zdrojů měly dvůr a protější johanitská komenda strážit.

Dvůr ležel mezi dnešními ulicemi Mostecká, U lužického semináře, Letenská a Josefská. Zahrnoval i oblast Dražického náměstí. Původní areál tedy dnes splývá s běžnou městskou zástavbou.

Z celého hrádku se zachovala hranolová věž. Stojí v zadní části parcely domu Mostecká čp. 47/16. Sloužila jako průchod mezi reprezentační a hospodářskou částí dvora.

Představte si, co tu stálo. První dvůr byl ze dřeva a poměrně skromný. Po požáru v roce 1248 ho za biskupa Mikuláše postavili znovu z kamene. Palác měl nástěnné malby a přepychové vybavení. Patřily k němu kaple, knihovna a velké sklady potravin.

Za biskupa Jana IV. z Dražic (1301–1343) byl dvůr podstatně přestavěn a rozšířen. Další úpravy přišly za Arnošta z Pardubic a Jana z Jenštejna.

V roce 1996 archeologický výzkum odkryl gotickou dlažbu z křemencových kamenů a říčních valounů. Vedla bránou Dražicova dvora. Přikrývala ji vrstva spáleniště z doby, kdy dvůr vypálili husité. Při snižování terénu se objevily i kamenné lavice podél zdí brány.

Počítejte spíše s procházkou po stopách minulosti než s prohlídkou hradu. Pro představu se vám bude hodit znalost historie z Wycliffových knih a Husova prohlášení.