Klášter bosých karmelitek na Malé Straně

Tady stál první konvent bosých karmelitek na českém území. Fungoval v letech 1655–1782. Založila ho ctihodná Matka Marie Elekta a byla jeho první převorkou.

Místo ocení ti, koho zajímají dějiny církevních řádů a barokní stavby. Kostel svatého Josefa pochází z roku 1702. Jeho oválný půdorys je pro karmelitánské chrámy typický. Uvidíte tak, jak řád stavěl.

Klášter je kulturní památka. Leží na Malé Straně, takže ho snadno zařadíte do procházky po okolí. Do 0,3 km od něj najdete další kláštery, muzea i galerii.

Příběh má i pozdější dozvuk. Přirozeně mumifikované tělo Marie Elekty bylo později vystaveno na Hradčanech. V letech 2018–2020 se karmelitky i s ním odstěhovaly do Drast. Na Malé Straně zůstala připomínka začátků řádu v Čechách.

Areál se skrývá za vysokou zdí. Vstupuje se do něj z Letenské ulice. Z původního kláštera zůstala budova, kostel a zahrada.

Kostel svatého Josefa je barokní a pochází z roku 1702. Všimněte si oválného interiéru. Takovou dispozici mívají karmelitánské chrámy a tady ji poznáte na vlastní oči.

Klášterní zahrada dnes splývá s Vojanovými sady. Stojí v ní tři menší sakrální stavby: kaple svatého Eliáše, kaple svaté Terezie z Ávily a kaple svatého Jana Nepomuckého. V kapli svatého Eliáše byla po smrti pohřbena Marie Elekta. Její tělo, popisované jako zázračně neporušené, bylo později vyzdviženo. Vystavili ho v kostele svatého Benedikta na Hradčanech.

Osudy budovy se po zrušení konventu v roce 1782 změnily. Nastěhoval se do ní ústav anglických panen. Karmelitky se v roce 1792 vrátily na Hradčany, do kláštera uvolněného po zrušených barnabitech. Předtím měly dočasné sídlo v Pohledu.

Počítejte spíš s klidnou procházkou a prohlídkou zvenku i zevnitř podle toho, co je zrovna přístupné. Otevírací dobu ve vstupních údajích nemáme, ověřte si ji předem.