Galerie Vincence Kramáře – zaniklá galerie v Bubenči

Galerie Vincence Kramáře už nefunguje. Zajímavá je jako kapitola z dějin pražského umění. Sídlila v přízemí činžovního domu čp. 784 na rohu ulic Československé armády a V. P. Čkalova v Bubenči. Po zániku z ní byl autosalon a později prodejna kuchyní Hanák.

Příběh si přečtěte, pokud vás zajímá moderní umění a jeho cesty v Československu. Od roku 1964 tu Pražané viděli Picassa, Chagalla, Rouaulta nebo Le Corbusiera. Někteří z nich tu mnohdy vystavovali poprvé. Galerie ukazovala také české průkopníky moderny, například Kubištu a Fillu. Vybudovala ji obvodní pobočka SČVU z iniciativy malíře a výtvarného kritika Františka Doležala.

Hodí se pro milovníky umění, studenty dějin umění a pro ty, kdo rádi chodí po městě s historií v hlavě. Uvnitř výstavu nenajdete. Zastavte se u domu, vybavte si, co se tu dělo, a pokračujte do okolí. Nejblíž je Letohrádek královny Anny, 0,8 km odsud.

Na místě dnes galerii nehledejte. Uvidíte rohový činžovní dům v Bubenči, kde výstavní prostor fungoval od roku 1964 do počátku 90. let. Pak se z něj stal autosalon a později prodejna kuchyní Hanák. Je to procházka za příběhem, ne za expozicí.

Příběh začíná 27. září 1964. Galerie se otevřela výstavou obrazů ze sbírky dr. Vincence Kramáře. Visela tu díla Picassa, Braqua, Deraina, Kubišty a Filly. Přišla Růžena Kramářová i potomci sběratele. Na zahájení dorazil také Picassův galerista Daniel-Henry Kahnweiler. O rok později se do Prahy vrátil na výstavu Picassovy grafiky.

Program držela při životě podpora Artcentra, Národní galerie a pařížské galerie Louise Leirisové. Autorské výstavy tu měli Marc Chagall, Georges Rouault, Odilon Redon, Le Corbusier nebo fotograf André Villers. Za sedm let se uskutečnilo 60 výstav, včetně retrospektiv Emila Filly, Bohumila Kubišty a Karla Teiga.

V roce 1971 byla původní výstavní komise rozpuštěna. Sál převzal SČVU a vrátil politickou kontrolu programu. Koncem 80. let se galerie částečně snažila získat ztracenou prestiž. Krátce po výstavě k nedožitým osmdesátinám Františka Doležala v roce 1990 zanikla.