Místodržitelský letohrádek ve Stromovce v Praze

Místodržitelský letohrádek zaujme každého, kdo se zajímá o architekturu a dějiny Prahy. Stojí ve Stromovce, tedy v bývalé Královské oboře. Vznikl na přelomu gotiky a renesance a jeho podoba vypovídá o vkusu panovnického dvora.

Na přestavbě z let 1495–1496 se podíleli Benedikt Rejt a Hans Spiess. Kamenické značky ukazují, že tu pracovali stejní řemeslníci jako na Vladislavském sále. Vnější okna už nesou stopy renesance.

Letohrádek nikdy neměl být trvalým sídlem panovníka. Sloužil k odpočinku, lovu a slavnostem.

Hodí se pro milovníky historie, architektury a procházek. Zajeďte sem, pokud chcete při výletu po Stromovce vidět víc než zeleň. Počítejte s tím, že budova dnes slouží jako vědecké pracoviště, depozitář a studovna oddělení novin a časopisů Knihovny Národního muzea.

Stavba stojí na okraji území bývalé osady Ovenec, na hraně strmého svahu nad dřívějším loveckým revírem. Z tohoto místa bylo vidět do celé kotliny. Podle popisu tu stál už po roce 1261 malý hrad, který pravděpodobně nechal zřídit Přemysl Otakar II.

Ze středověké podoby se zachovalo obdélníkové založení, věž a přízemní sály. Mají čtvercový a obdélníkový půdorys.

Za Vladislava II. Jagellonského dostala budova druhé patro a vysoké zastřešení. Kolem ní přibyly přízemní arkády s cihlovými pilíři. Nad nimi vznikla vyhlídková terasa, po které se chodilo na procházku. Vedla na ni schodišťová věž s vřetenovým schodištěm u západního nároží. Další dvě točitá schodiště jsou ve východním nároží a v jihozápadní stěně.

Z let 1498–1502 pocházejí zmínky o malíři Romanu Vlachovi, který zde měl malovat pokoje.

Habsburkové letohrádku mnoho nového nepřinesli, protože ve stínu stála nově založená obora Hvězda. Další zásadní úpravy přišly za Rudolfa II. po roce 1578. Oba přízemní sály i arkádový ochoz dostaly nové klenby, schodišťová věž byla zvýšena a nad ochozem přibyla valbová střecha.

Třicetiletá válka letohrádek poškodila jen málo. Po jejím konci se mu ale pozornost už příliš nedostávala.