Zámek Blatná: hrad Zdeňka Lva z Rožmitálu

Blatná nese stopy několika staletí a v areálu je dodnes uvidíte. Hrad stál uprostřed bažin, podle kterých dostal jméno. První písemná zmínka o „blatném hradě“ je z roku 1235.

Nejvýznamnější doba přišla v 15. století. Královský purkrabí Zdeněk Lev z Rožmitálu si tu vybudoval reprezentativní sídlo. Přestavbu paláce, hradní zdi a vodního příkopu vedl Benedikt Rejt. Pro Zdeňka Lva vznikla také Zelená světnice, jeden z prvních světských interiérů s nástěnnou malbou ve stylu renesančního umění.

Zámek ocení tito návštěvníci:

• Milovníci architektury. Uvidíte tu vrstvy od středověku přes renesanci po regotizaci z poloviny 19. století.
• Zájemci o šlechtické rody. Po Rožmitálech tu sídlili Šternberkové, Serényiové a Hildprandtové.
• Lidé, kteří rádi chodí pěšky. K zámku patří park a obora.

Zámek je soukromým majetkem. Hildprandtové se po restituci v roce 1992 vrátili a v rekonstrukci pokračují dodnes. Aktuální informace pro návštěvu najdete na webu zámku.

Přijdete do areálu, který působí jako zámek, ale jeho jádro je středověký hrad. Stojí na malém skalnatém návrší, které dřív obklopovaly bažiny. Z původního hradu se dochovaly jen zbytky románské kaple ze 13. století. Vykopali je v roce 1926.

Největší stopu tu zanechal Benedikt Rejt. Jižní palác přestavěl na dvoupatrovou budovu s hrázděnou nástavbou. Pokoje ve vyšších patrech mají rozměrná renesanční okna. Na obou delších stěnách nad přízemím vystupují arkýře s lunetovými klenbami. Mezi patry vedou točitá schodiště a dvouramenné hlavní schodiště. Na západní straně paláce je romantická terasa.

Vstupní čtverhrannou věž s obytnými prostorami zdobily fresky z doby okolo roku 1480. U brány je nová kaple, jejíž polygonální kněžiště vystupuje z obvodu hradu.

Dnešní vzhled ovlivnila i přestavba z let 1850–1856. Architekt Bernard Gruber tehdy zámek regotizoval pro Roberta Hildprandta.

Po prohlídce vyjděte na nádvoří a dál do parku. Navazuje na něj rozsáhlá obora, která byla v 17. století jednou z největších v Čechách. Rostou v ní stoletá dubová stromořadí. Vypráví se, že pod nimi v mládí sedávala Johana z Rožmitálu. Obora byla později upravena na anglický park.