Zámek Kratochvíle u Netolic: rožmberská renesanční vila

Kratochvíle je národní kulturní památka. Vznikla jako venkovské šlechtické sídlo podle italských předměstských vil. Vilém z Rožmberka takové stavby poznal na cestě po Itálii v letech 1551–1552.

Zámek později stál stranou zájmu Eggenbergů i Schwarzenbergů. Díky tomu se víceméně dochoval v podobě z doby Rožmberků. Uvidíte celek, který nikdo výrazně nepřestavěl.

Stavitel Baldassare Maggi z Arogna tu na rozdíl od Českého Krumlova, Bechyně, Telče nebo Jindřichova Hradce nemusel respektovat starší stavby. Mohl postavit zcela nový zámek v čistě renesančním stylu.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá renesanční architektura, rožmberské dějiny nebo jihočeská krajina kolem Netolic. Zámek je ve správě Národního památkového ústavu a je veřejně přístupný.

Hlavní budovu ze všech čtyř stran obklopuje vodní příkop. Zdůrazňuje přísně symetrické uspořádání areálu. Měl i praktický účel: svedla se do něj spodní voda z bažinatého podloží.

Areálu dominuje ohradní zeď se vstupní věží. Na věži najdete alianční erb Rožmberků a Pernštejnů. Připomíná Polyxenu z Pernštejna, čtvrtou a poslední manželku Viléma z Rožmberka.

V jihovýchodní části stojí kaple Narození Panny Marie. Původně neměla věž, aby nenarušila geometrickou symetrii. Věž přibyla až později. Kapli v roce 1589 vysvětil apoštolský nuncius Antonio Puteo.

Reliéfní výzdobu patra vily a kaple vytvořil v letech 1588–1589 italský štukatér Antonio Melana. Malířské práce z roku 1589 jsou dílem Georga Widmana.

Příběh místa začíná u hospodářského dvora zvaného Leptáč. Vilém z Rožmberka ho v roce 1569 věnoval Jakubu Krčínovi z Jelčan, budovateli jihočeských rybníků. Krčín tu postavil nový dvůr a založil loveckou oboru. Vilém ji později rozšířil na konečný rozsah přibližně 3 000 hektarů. Kvůli tomu zanikla v okolí Netolic celá řada vesnic.

Zámek nikdy nesloužil k trvalému bydlení. Archivní záznam z roku 1598 uvádí, že při návštěvě Petra Voka chybělo nádobí a vázlo zásobování.