Zámek Jindřichův Hradec: třetí největší komplex v Česku

Rozlohou tři a půl hektaru je to třetí největší zámecký komplex v České republice. Větší jsou jen Pražský hrad a zámek v Českém Krumlově. Na krátkou procházku se tu nespokojíte.

Zámek spravuje Národní památkový ústav a je přístupný veřejnosti. Od roku 1995 patří mezi národní kulturní památky.

Pojeďte sem, pokud vás baví dějiny šlechtických rodů. Hrad nejspíše založil Přemysl Otakar I. Brzy ho získali Vítkovci. Jejich větev, zvaná páni z Hradce, ho držela až do roku 1604. Pak přišli Slavatové a Černínové z Chudenic.

Místo ocení i zájemci o archeologii a technické památky. Pod zámkem se ukrývají stopy raně středověkého hradiště. K památce patří také pivovar s mlýnem, koželužna, vodní elektrárna a městské opevnění.

Hodí se pro dospělé i starší děti, které zajímá, jak se z hradu stal zámek. Aktuální informace o prohlídkách najdete na webu zámku.

Čeká vás rozsáhlý areál, který vyrostl z gotického hradu a později dostal renesanční podobu. Původní plán počítal s velkým hradem s obvodovou zástavbou. Páni z Hradce ho dokončili jen podle svých možností a záměr se nenaplnil.

Pod dnešními budovami leží starší vrstva. Archeologové v jižní části areálu odkryli dvě fáze opevnění hradiště. Nejdřív ho tvořila kamenná zeď s dřevěnou konstrukcí vysypanou hlínou. Mladší fáze přidala příkop vytesaný ve skále.

Za Slavatů přestal být zámek stálým sídlem šlechty. Majitelé tu pobývali jen příležitostně, třeba na cestách z Prahy do Vídně. Zámek se přesto udržoval až do velkého požáru v roce 1773. Černínové pak opravili jen nejnutnější prostory pro své úředníky. Velká rekonstrukce přišla až v první čtvrtině dvacátého století.

Z gotické doby se připomíná vstupní síň. Oldřich III. z Hradce ji roku 1338 nechal vyzdobit výjevy ze života svatého Jiří a erby jihočeských rodů.

Kromě samotného zámku k památce patří pivovar s mlýnem, objekt a areál koželužny, vodní elektrárna (zámecký mlýn) a městské opevnění. Počítejte s tím, že půjdete areálem, ne jednou budovou.