Zámek Červená Lhota: renesanční zámek na skále v rybníku

Zámek stojí na skalním ostrůvku v rybníku. Dovnitř vede kamenný most. Už samotný příchod patří k zážitku.

Červená Lhota vypráví příběh od gotické tvrze ze 14. století po neorenesanční podobu z let 1903–1913. Uvidíte sídlo, které střídalo majitele: Káby z Rybňan, Slavaty, Windischgrätze i Schönburg-Hartensteiny. Na zámku pobýval také skladatel Karl Ditters von Dittersdorf.

Zajeďte sem, pokud máte rádi:

• zámky s pověstmi, tady o čertovi a červených stěnách,
• zařízené interiéry z 19. a začátku 20. století,
• filmová místa, natáčela se tu pohádka Zlatovláska.

Vezměte děti. Vedlejší trasa vede do pokojů dětí posledních majitelů. Zámek spravuje Národní památkový ústav a je přístupný veřejnosti. Aktuální informace hledejte na webu zámku.

Ke vstupu půjdete po kamenném mostě přes rybník. Most nechal postavit Antonio Bruccio na místě staršího dřevěného. Naproti mostu stojí vstupní věž s barokním portálem z roku 1641.

Zámek má čtyři křídla kolem čtvercového nádvoří. Dnešní vzhled mu dala neorenesanční přestavba z let 1903–1913 podle architekta Humberta Walchera z Moltheimu. Předtím tu byly novogotické štíty a věž z poloviny 19. století.

Hlavní prohlídková trasa trvá asi 50 minut. Projdete 16 pokojů, které ukazují bydlení šlechty v 19. a na začátku 20. století.

Vedlejší trasa vede do podkroví a trvá okolo 30 minut. Uvidíte 9 místností, v nichž bydlely děti posledních majitelů.

K zámku patří také park, rybník a některé hospodářské budovy.

Cestou si připomeňte pověst o názvu. Podle ní zámek zčervenal, když čert unesl nevěřící paní a její krev obarvila stěny. Místní historické prameny žádnou takovou událost nezmiňují. Jméno Červená Lhota se objevuje od počátku 17. století a vychází z barvy zámku.

Bruccio založil také nedaleké lázně v Deštné. Slavaty sem z Jindřichova Hradce jezdili do letohrádku.