Kozí hrádek – zřícenina hradu, kde pobýval Jan Hus

Kozí hrádek se pojí přímo se životem Jana Husa. Reformátor tu pobýval na podzim roku 1412 a pak od jara 1413 do jara 1414. Kázal na hradě i v okolí a psal. Dokončil tu Postilu a sepsal traktáty O svatokupectví, O církvi a spis O šesti bludiech.

Právě tato spojitost vedla k tomu, že byl hrad 30. března 1962 prohlášen za národní kulturní památku.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá husitská doba a chcete vidět místo, kde vznikala důležitá díla. Hodí se i pro ty, kdo mají rádi zříceniny a krátký výlet přírodou. Cesta ke hradu vede po červeně značené turistické trase ze Sezimova Ústí k rybníku Jezero nebo po cyklotrase č. 1026.

Zřícenina je po opravách v dobrém stavu a přístupná veřejnosti. Od roku 1991 patří městu Sezimovo Ústí. S výletem dobře spojíte prohlídku nedalekého Tábora, kde na husitské dějiny navážete v muzeu.

Uvidíte torzo gotického hradu na ostrožně nad levým břehem Kozského potoka. Zdivo bylo odkryto, prozkoumáno a zakonzervováno, takže se v zbytcích dobře vyznáte.

Hrad měl dvě části. Předhradí od jádra oddělovala kamenná hradba silná až 170 cm. Celek chránil val s palisádou a příkop. Na východní straně sloužil jako vodní příkop upravený tok potoka. Přes příkop vedla cesta po dřevěném mostě, který byl 9 m nad dnem.

Za vjezdovou branou ležel dvůr o rozloze 23 × 50 m. Na jižní straně stála dlouhá budova s kuchyní. Naproti byla studna hluboká 18,5 m a klenuté schodiště do parkánu kolem jádra. Do jádra se vcházelo kulisovou branou. Hlavní obytnou stavbou byla čtverhranná věž, donjon, vysoká dvě až tři patra. Kryla ji střecha z pálené keramiky. V západní části jádra stála sýpka.

Hrad vyhořel v roce 1438, pravděpodobně při tažení Albrechta II. Habsburského. Později sloužil jako zdroj stavebního kamene a zarostl stromy a keři. Odkrývat ho začali po roce 1886. Od roku 1899 na tom deset let pracoval archeolog Josef Švehla, řídící učitel ze Sezimova Ústí.

K hradu se dostanete i odbočkou ze silnice III/4093 z Tábora do Turovce.