Proč navštívit
Do Růžového sadu zajděte, když chcete na Petříně víc než jen výhled. Je to kulturní památka, která spojuje zahradu, sochy a vědu na jednom místě.
Základem je rozárium o rozloze 2 ha. Vzniklo podle návrhu Josefa Kumpána a roste v něm 8000 růží, které darovali různí pěstitelé. Zahrada leží u horní stanice lanové dráhy, takže se k ní dostanete bez dlouhého stoupání.
Zaujme milovníky zahradní architektury a soch. Najdete tu Mařatkův Polibek, Amortovu Touhu i bronzového Štefánika od Bohumila Kafky. Zvědavci ocení Štefánikovu hvězdárnu a moderní sluneční hodiny před ní.
Vezměte sem i děti. Třetí část zahrady tvoří dětské hřiště a místo na piknik. Pro hravé je tu navíc namalovaný labyrint, kopie labyrintu z katedrály v Chartres.
Místo má i zajímavou minulost. Až do roku 1932 tu sloužily armádě bastiony a prachárny. Dnes tu místo vojenských staveb kvetou růže.
Co vás čeká
Zahrada se dělí na tři části. První tvoří rozárium, které vzniklo na půdorysu rosety a vějíře. Druhá část leží mezi stanicí lanovky a cestou k rozhledně. Ve třetí je dětské hřiště a místo na piknik.
Mezi růžemi narazíte na sochy. Sousoší Polibek vytvořil Josef Mařatka, sokl navrhl Jan Kotěra v roce 1921. Dřív stálo v Letenských sadech, na Petřín se dostalo po roce 1945. Kolem něj kvetou sytě červené půdokryvné růže Red Fairy s modrou trvalkou šantou. Vilém Amort je autorem bronzového aktu Touha z roku 1907.
Bronzová plastika Milana Rastislava Štefánika měří dva a půl metru. Dílo Bohumila Kafky stálo původně u Bratislavy, ale za samostatného Slovenského státu ho zničili. Obnovit ji šlo podle modelu z depozitáře Národní galerie. V Růžovém sadu ji odhalili 30. srpna 1994.
Před Štefánikovou hvězdárnou stojí sluneční hodiny se třemi ukazateli a analemou. Vyrobil je v roce 1976 Pavel Vilímek podle návrhu Oldřicha Hlada. V expozici uvnitř uvidíte přenosné sluneční hodiny Jana Engelbrechta a barokní měsíční hodiny.
U hvězdárny zůstalo torzo památné Turecké lísky, kterou obrůstá loubinec pětilistý. Uprostřed sadu je namalovaný labyrint. Ke vzácnostem patří růže Generál Štefánik, kterou vyšlechtil Jan Böhm v roce 1936. V roce 2015 zahradníci vysadili další keře u sochy i jinde v sadu.
Fotografie
Časté otázky
Kde se Zahrada Růžový sad nachází?
Je na hradčanské straně vrcholové pláně Petřína v Praze, v nadmořské výšce 320–328 m. Stojí tu horní stanice lanové dráhy na Petřín.
Co v Růžovém sadu uvidím?
Rozárium s 8000 růžemi, sochy Polibek, Touha a Milan Rastislav Štefánik, sluneční hodiny a namalovaný labyrint. Je tu také Štefánikova hvězdárna.
Je Růžový sad vhodný pro děti?
Ano. Třetí část zahrady tvoří dětské hřiště a místo na piknik. Děti může zabavit i namalovaný labyrint uprostřed sadu.
Je Růžový sad památkově chráněný?
Ano, je chráněný jako kulturní památka České republiky. Do roku 1932 sloužil armádním účelům, úpravy na zahradu byly dokončeny v roce 1938.
Kdo navrhl rozárium?
Návrh zpracoval Josef Kumpán. Rozárium vznikalo postupně na půdorysu rosety a vějíře a zabírá 2 ha.
Zdroje
- Wikipedie – Zahrada Růžový sad
- Wikidata – Q8502665
- OpenStreetMap (© přispěvatelé OpenStreetMap, ODbL)
- Fotografie: Wikimedia Commons, autoři a licence u každé fotky