zooPrahaKulturní památka

Zahrada Růžový sad na Petříně v Praze

Zahrada Růžový sad leží na hradčanské straně petřínské pláně v Praze, v nadmořské výšce 320–328 m. Je to chráněné rozárium se sochami, hvězdárnou a hřištěm.

Text zkontrolovala redakce 29. 10. 2026

Zahrada Růžový sad
Foto: ŠJů (cs:ŠJů), CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons

Proč navštívit

Do Růžového sadu zajděte, když chcete na Petříně víc než jen výhled. Je to kulturní památka, která spojuje zahradu, sochy a vědu na jednom místě.

Základem je rozárium o rozloze 2 ha. Vzniklo podle návrhu Josefa Kumpána a roste v něm 8000 růží, které darovali různí pěstitelé. Zahrada leží u horní stanice lanové dráhy, takže se k ní dostanete bez dlouhého stoupání.

Zaujme milovníky zahradní architektury a soch. Najdete tu Mařatkův Polibek, Amortovu Touhu i bronzového Štefánika od Bohumila Kafky. Zvědavci ocení Štefánikovu hvězdárnu a moderní sluneční hodiny před ní.

Vezměte sem i děti. Třetí část zahrady tvoří dětské hřiště a místo na piknik. Pro hravé je tu navíc namalovaný labyrint, kopie labyrintu z katedrály v Chartres.

Místo má i zajímavou minulost. Až do roku 1932 tu sloužily armádě bastiony a prachárny. Dnes tu místo vojenských staveb kvetou růže.

Co vás čeká

Zahrada se dělí na tři části. První tvoří rozárium, které vzniklo na půdorysu rosety a vějíře. Druhá část leží mezi stanicí lanovky a cestou k rozhledně. Ve třetí je dětské hřiště a místo na piknik.

Mezi růžemi narazíte na sochy. Sousoší Polibek vytvořil Josef Mařatka, sokl navrhl Jan Kotěra v roce 1921. Dřív stálo v Letenských sadech, na Petřín se dostalo po roce 1945. Kolem něj kvetou sytě červené půdokryvné růže Red Fairy s modrou trvalkou šantou. Vilém Amort je autorem bronzového aktu Touha z roku 1907.

Bronzová plastika Milana Rastislava Štefánika měří dva a půl metru. Dílo Bohumila Kafky stálo původně u Bratislavy, ale za samostatného Slovenského státu ho zničili. Obnovit ji šlo podle modelu z depozitáře Národní galerie. V Růžovém sadu ji odhalili 30. srpna 1994.

Před Štefánikovou hvězdárnou stojí sluneční hodiny se třemi ukazateli a analemou. Vyrobil je v roce 1976 Pavel Vilímek podle návrhu Oldřicha Hlada. V expozici uvnitř uvidíte přenosné sluneční hodiny Jana Engelbrechta a barokní měsíční hodiny.

U hvězdárny zůstalo torzo památné Turecké lísky, kterou obrůstá loubinec pětilistý. Uprostřed sadu je namalovaný labyrint. Ke vzácnostem patří růže Generál Štefánik, kterou vyšlechtil Jan Böhm v roce 1936. V roce 2015 zahradníci vysadili další keře u sochy i jinde v sadu.

Fotografie

Časté otázky

Kde se Zahrada Růžový sad nachází?

Je na hradčanské straně vrcholové pláně Petřína v Praze, v nadmořské výšce 320–328 m. Stojí tu horní stanice lanové dráhy na Petřín.

Co v Růžovém sadu uvidím?

Rozárium s 8000 růžemi, sochy Polibek, Touha a Milan Rastislav Štefánik, sluneční hodiny a namalovaný labyrint. Je tu také Štefánikova hvězdárna.

Je Růžový sad vhodný pro děti?

Ano. Třetí část zahrady tvoří dětské hřiště a místo na piknik. Děti může zabavit i namalovaný labyrint uprostřed sadu.

Je Růžový sad památkově chráněný?

Ano, je chráněný jako kulturní památka České republiky. Do roku 1932 sloužil armádním účelům, úpravy na zahradu byly dokončeny v roce 1938.

Kdo navrhl rozárium?

Návrh zpracoval Josef Kumpán. Rozárium vznikalo postupně na půdorysu rosety a vějíře a zabírá 2 ha.

Zdroje

Tipy v okolí

Autoři a licence fotografií: Zdroje