Letohrádek Kinských na Smíchově v Praze

Letohrádek Kinských spojuje dvě věci: čistou klasicistní architekturu a sbírku lidové kultury. Vilu postavil v letech 1827–1831 architekt Heinrich Koch jako letní sídlo rodiny Kinských.

Dnes je tu Národopisné muzeum, stálá expozice etnografického oddělení Národního muzea. Jeho sbírka lidového umění a kultury 17. až 20. století patří k největším svého druhu v Evropě.

Zajeďte sem, jestli vás zajímá architektura první poloviny 19. století. Ocení to i milovníci historie šlechtických rodů, protože příběh Kinských je s místem pevně spjatý. Přijďte také za lidovými tradicemi.

Hodí se i pro obyčejnou procházku. Letohrádek stojí v parku o rozloze přibližně 17 hektarů s rybníčkem a vodopádem. Z terasy vede výhled ke Staroměstskému náměstí.

Budova je kulturní památka.

Zvenku vás přivítá strohé, osově souměrné průčelí. Východní stranu zdobí portikus s terasou na čtyřech dórských sloupech. Nad ním je trojúhelný tympanon a tři zaoblená francouzská okna.

Uvnitř vede široké schodiště do prvního patra. Původně ho zdobily dvě mramorové sochy, Psyché a Vlasta. Žádná z nich tu už není. Psyché od Antonia Canovy Kinští přemístili do Vídně. Vlasta od Emanuela Maxe je dnes ve sbírkách Pražského hradu.

V patře uvidíte přijímací pokoj se čtyřmi sloupy a kruhovým oknem v klenbě. Navazuje na něj obdélný salón o ploše 60 metrů čtverečních. Z původního vybavení se zachovaly zlacené dřevěné lustry, dvojramenné svícny, ostění dveří, většina zlaceného mosazného kování a zábradlí schodiště.

Z terasy se otevírá výhled na město. Je zkomponovaný osově ke Staroměstskému náměstí, kde stál palác Kinských, tehdy hlavní sídlo rodiny.

Venku vás čeká park s rybníčkem a vodopádem. Zahradu navrhl František Höhnel a úpravy byly dokončeny do roku 1849. Z dalších staveb Heinricha Kocha patří k areálu kočárovna zvaná Švýcárna a domek pro zaměstnance.

Pod zemí vedlo vodu z Petřína několik štol. Nejdelší, Železitá, měřila 100 metrů.