Vernéřov – zaniklý zámek u Klášterce nad Ohří

Vernéřov není zámek, který si projdete s průvodcem. Je to místo pro ty, kdo mají rádi příběhy zaniklých míst a krajiny, kterou změnil průmysl.

Po roce 1651 dostal zámek barokní podobu. Později ho rozšířili Chotkové. Naposledy ho kolem roku 1864 přestavěl František Karel Korb z Weidenhaimu. Jeho potomkům patřil až do roku 1945.

Zajímavé je i zámecké muzeum. Baron Hugo Korb z Weidenhaimu v něm zpřístupnil sbírky Antona Martiuse. Bylo nejstarší v chomutovském okrese.

Příběh končí smutně. Po roce 1964 zámek chátral. Plánovalo se tu puškařské muzeum. Pak ale padlo rozhodnutí o složišti popílku pro prunéřovskou elektrárnu. Po roce 1986 byl zámek i s vesnicí zbořen.

Hodí se pro milovníky historie a regionálních dějin. Počítejte ale se střízlivou prohlídkou. Na místě jsou jen základy a nepatrné zbytky zdiva.

Na místě zámku uvidíte základy a nepatrné fragmenty nadzemního zdiva. Nic víc se nedochovalo. Areál leží na východním okraji průmyslové zóny u Klášterce nad Ohří.

Pomůže, když si představíte, jak budova vypadala. Původní zámek měl půdorys písmene L a stál v poplužním dvoře. Hlavním křídlem vedl průjezd do dvora. Po jeho stranách byly místnosti s valenou klenbou. V kratším křídle bylo schodiště a později přibyla malá kaple.

Chotkové přidali druhé kratší křídlo. Zámek tak dostal půdorys mělkého U. Místnosti měly plackovou klenbu a stejnou klenbu dostal i průjezd brány.

Průčelí zakončovala nízká atika a mělký středový rizalit. Nad bránou visela kartuše s erbem Korbů, nesená okřídlenými lvy. Fasádu členily pilastry a římsy. Při poslední přestavbě přibyla nad západní stranou průjezdu věž s hodinami. Vznikl také malý anglický park.

Uvnitř sídlilo muzeum se sbírkami geologickými, mineralogickými, botanickými, numismatickými a archeologickými. Anton Martius tu v letech 1872–1876 bydlel jako správce sbírek. Co se se sbírkami stalo později, není jisté. Část obrazů převzaly v říjnu 1945 Národní muzeum a Národní galerie.