Zámek Klášterec nad Ohří: porcelán a dějiny nad řekou

Zámek spojuje dvě témata. Prvním je porcelán. Expozice vznikla ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea. Druhým je příběh šlechtických rodů, které tu žily a stavěly.

Vezměte si sem čas, pokud vás zajímá architektura. Z malé tvrze založené roku 1514 se postupně stala čtyřkřídlá renesanční stavba. Po třicetileté válce ji Thun-Hohensteinové přestavěli a stavební práce trvaly až do osmdesátých let sedmnáctého století.

Hodí se i tomu, kdo chce spojit prohlídku s kulturou. V zámku se pořádají výstavy a koncerty klasické hudby. Dějepisce zaujmou osudy majitelů. Patří k nim stavovské povstání, pobělohorské konfiskace i vypálení zámku švédským vojskem roku 1639.

Zámek můžete zařadit do delšího výletu. V okolí leží hrady a zámky, které dříve patřily ke stejnému panství nebo s ním byly spojené.

Uvidíte rozsáhlý zámecký areál na levém břehu Ohře. Jeho základem je tvrz, kterou roku 1514 založil Volf Dětřich z Fictumu. Měla být pohodlnější náhradou za hrad Šumburk. Jeho potomci ji v šedesátých a sedmdesátých letech šestnáctého století rozšířili v renesančním slohu a ozdobili sgrafitovými omítkami.

Uvnitř vás čeká expozice porcelánu ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea. Podle programu můžete narazit na výstavu nebo koncert klasické hudby. Aktuální nabídku hledejte na webu zámku.

Při procházce si všímejte, jak se stavba měnila. Fictumové zámek vlastnili až do začátku třicetileté války. Pak ho získali Thun-Hohensteinové a zůstal jim až do zestátnění v roce 1945. V roce 1639 zámek i s městem vypálili Švédové.

Největší proměna přišla s Michaelem Osvaldem Thun-Hohensteinem. Zvolil si zámek za hlavní sídlo. Na počátku šedesátých let sedmnáctého století zahájil přestavbu celého areálu. Plány pravděpodobně navrhl architekt Carlo Lurago. Roku 1666 je uveden jako stavitel Ital Rossi de Luca. Stavělo se až do osmdesátých let.

Zámek je od roku 1963 chráněn jako kulturní památka.