Alžbětinský klášter v Kadani

Alžbětinský klášter vypráví o péči o nemocné a chudé v 18. a 19. století. Vznikl za podpory hraběnky Karolíny ze Schönkirchenu. Sestry tu nejen žily. Provozovaly nemocnici, sirotčinec, školu pro sirotky i lékárnu.

Nejzajímavější je právě lékárna. Měla vlastní zahradu a léky z ní putovaly i do dalších nemocnic. Lékařské knihy a recepty z 18. a 19. století se dochovaly a podle popisu jde o ojedinělý studijní materiál.

Zastavte se tu, pokud vás zajímají dějiny řeholních řádů, barokní architektura nebo historie zdravotnictví. Hodí se i pro ty, kdo chtějí projít kadaňské kláštery. Další jsou hned v okolí, takže je spojíte do jedné trasy.

Místo má i novější vrstvu. V letech 1946–1948 byly sestry německé národnosti odsunuty do Německa. Nastoupily po nich české sestry z pražského kláštera ve Slupi.

Uvidíte barokní stavbu v památkové rezervaci na Špitálském předměstí. Klášter vznikal v letech 1748–1755. Patří k němu kostel svaté Rodiny, dokončený v roce 1755.

Příběh začíná fundací. Řád alžbětinek byl v Kadani oficiálně uveden 16. listopadu 1746. Sestry přišly v listopadu 1748. Slavnost k základnímu kameni kláštera se konala už 14. července 1748. Kámen kostela byl položen 4. října 1753, tedy v den, kdy byly hotové obytné prostory pro sestry.

Místo bylo pro stavbu výhodné. Na parcele se našel stavební materiál i hlína na pálení cihel. Brzy tu objevili také pramen pitné vody, a vznikla proto klášterní studna.

Při prohlídce si představte, jak areál rostl. Nemocnice začínala šesti lůžky. Roku 1754 povolila císařovna Marii Terezie rozšíření na jedenáct lůžek a deset sester včetně abatyše. Za Josefa II. bylo sester osmnáct, v 19. století se jejich počet ustálil na čtrnácti.

K původním budovám přibyl sirotčinec. Jeho přístavba byla vysvěcena 20. září 1853 ke cti svatého Josefa Pěstouna. Navrhl ji a provedl zednický mistr Karl Grund s tesařem Antonem Tippmannem.

Ke klášteru patřily také škola pro sirotky a lékárna se zahradou.