Františkánský klášter v Kadani

Uvidíte jednu z nejvýznamnějších staveb pozdní gotiky a renesance v litoměřické diecézi. Kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků patří i v rámci Krušnohoří a Saska k nejcennějším památkám své doby. Klášter proto chrání stát jako národní kulturní památku.

Zajímá vás historie? Najdete tu příběh poutního místa, které vzniklo z malé kaple u obchodní stezky do Saska. Stopujete tu také rod Lobkoviců, jejich hrobku a štědrou podporu kláštera.

Přijeďte, pokud rádi sledujete umění v původním prostředí. Čekají vás nástěnné malby, náhrobky a epitafy z doby pozdní gotiky a renesance. Hodí se i k delšímu zastavení v Kadani, protože v blízkosti jsou další kláštery, muzeum a hrad.

Řeholní komunita tu žila v letech 1473–1950. Dnes je z kláštera památka na okraji města.

Aktuální podmínky návštěvy ověřte na webu kláštera.

Prohlédnete si klášterní areál a kostel, který vyrostl po roce 1473. Tehdy františkáni převzali malou kapli Čtrnácti svatých pomocníků. Stála za městem u stezky do Saska a lákala poutníky z Čech i Německa. Místo kaple pak vznikl trojlodní kostel. Jeho první část vysvětil 24. září 1480 biskup Johann Ludovici.

Hlavní podporovatel stavby, Jan Hasištejnský z Lobkovic, nechal v kostele vymalovat cyklus fresek ze života Kristova. Obsahuje nejstarší pohled na Kadaň a klášter. V kněžišti zřídil rodovou hrobku s kamennou tumbou a dvěma reliéfy, které zobrazují živého a mrtvého rytíře. Sochařskou výzdobu z roku 1516 vytvořil saský kameník a sochař Ulrich Creutz.

Další náhrobky a epitafy najdete v kostele, v křížové chodbě i v kapli sv. Kateřiny. Nechaly je tu zbudovat přední rodiny, mimo jiné Fictumové a Weitmilové, a také kadaňští měšťané. Původní hlavní oltář s malovanými křídly dnes uchovává Národní galerie v Praze.

Při prohlídce si připomenete i dramatické chvíle. Roku 1564 mniši klášter dočasně opustili a vrátili se roku 1569. Za stavovského povstání byl klášter vyloupen a znesvěcen. Jiří Popel z Lobkovic ho později nechal obnovit.