Zámek Velký Újezd u Býčkovic

Velký Újezd není okázalé panské sídlo. Zámek stojí v hospodářském dvoře a je to na něm znát. Na místě renesanční tvrze ho nechali postavit dominikáni poté, co v roce 1657 vyhořela celá ves.

Zajímavý je jeho příběh. Tvrz založil Jaroslav Kostomlatský z Vřesovic. Pak do osudu panství zasáhlo stavovské povstání, odchod evangelíka do exilu i saský vpád. Nakonec statek získal litoměřický dominikánský klášter. Řádu patřil až do roku 1945. Po sametové revoluci ho stát vrátil České dominikánské provincii.

Hodí se vám, když rádi čtete architekturu budov. Uvidíte barokní jádro, empírové úpravy a hospodářské stavby s volutovými štíty. Potěší vás i detaily, třeba sochy světců v bráně nebo letopočet 1658 na rizalitu.

Zámek snadno spojíte s výletem po okolí. Nejbližší zámek Zahořany je vzdálený 1,5 km a zámek Ploskovice 2,1 km.

Zámek tvoří podélná jednopatrová budova uprostřed hospodářského dvora. K její východní straně přiléhá osmiboký rizalit. V prvním patře nese letopočet 1658, tedy konec hlavní fáze barokní přestavby. Drobné úpravy pak pokračovaly ještě do konce sedmnáctého století.

Dnešní hladké fasády a mansardovou střechu získal zámek při empírových úpravách. Tehdy také přibyl altánek u jihozápadního nároží.

Uvnitř se v některých místnostech dochovaly valené klenby s lunetami. V rizalitu bývala kaple s rokokovým oltářem a nástěnnou malbou. Malbu v roce 1893 neodborně opravili. Zda je kaple dnes přístupná, ze vstupních údajů nevyplývá.

Do dvora se vjíždí bránou. Ve výklencích stojí sochy svatého Vavřince, svatého Michala a pravděpodobně svatého Ivana. Ostatní hospodářské budovy mají volutové štíty.

Počítejte s tím, že jde o zámek s dlouhým a proměnlivým osudem. Po roce 1945 v něm státní statek zřídil kanceláře a byty. Dnes patří dominikánům. Informace o prohlídkách a otevírací době si před cestou ověřte, ve vstupních údajích je nemáme.