Zřícenina zámku Jištěrpy – Chotiněves

Jištěrpy nejsou zámek, kterým projdete od sálu k sálu. Zůstalo z nich jen torzo. Zajeďte sem, pokud vás zajímá, jak panská sídla vznikala a zanikala.

Příběh je dlouhý. Tvrz se připomíná roku 1318, ves je ještě starší. Kolem roku 1589 začala přestavba tvrze na renesanční zámek. Po pobělohorských konfiskacích panství připadlo jezuitům. Kolem roku 1724 zámek barokně přestavěli, nejspíš za účasti Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Místo má i temnou stránku. Roku 1680 tu na nádvoří vynesli rozsudek smrti pro několik předáků poddanského povstání.

Hodí se pro milovníky historie, pro fotografy zřícenin a pro ty, kdo rádi hledají stopy minulosti přímo ve vesnici. Nečekejte rozsáhlý areál s expozicí. Čekejte spíš tiché místo, kde si stavbu musíte představit sami. V okolí pak najdete další zámky, hrady i rozhlednu, takže se Jištěrpy dají zařadit do delšího výletu.

Na místě uvidíte část podezdívky se zesíleným nárožím. K tomu zbytky vinných sklepů, které se zčásti dochovaly dodnes. Víc z budovy nezbylo. Zámek byl po roce 1806 rozebrán na stavební materiál.

Kamenické články ze zámku dnes najdete ve zdivu vesnických stavení, kde je lidé použili podruhé. Při procházce vsí se proto vyplatí dívat se i na okolní domy.

Pomůže, když si před cestou představíte, jak zámek vypadal. Byla to prostorná čtyřkřídlá patrová stavba s klenbami v přízemí i v prvním patře. V přízemí býval kuchyně, refektář z doby jezuitské přestavby a sloupová vstupní síň. Do patra vedlo kamenné schodiště. Hlavním prostorem byl velký sál s erbovní výzdobou. O nákladnosti stavby svědčilo kvalitní zpracování kamenických prvků.

K zámku přiléhala okrasná a užitková zahrada. Stála v ní barokní kaple sv. Kiliána, jejíž autorství se připisuje Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi.

Zámek chátral už po zrušení jezuitského řádu roku 1773. Využívali ho jen k hospodářským účelům. V roce 1778 mu přitížila ubytovaná pruská armáda. Pokus o textilní manufakturu nevyšel.