Zámek Žitenice: barokní sídlo na místě gotické tvrze

Žitenice mají pohnutou historii. Na tvrzi tu sídlil Václav Vilém z Roupova. V letech 1618–1620 stál v čele stavovského povstání a byl předsedou jeho direktoria. Po bitvě na Bílé hoře musel ze země a přišel o majetek.

Zámek osloví ty, kdo rádi čtou budovy jako vrstvy času. Najdete tu stopy gotiky, renesance i baroka. Hodí se milovníkům architektury a těm, kdo sledují české dějiny sedmnáctého století.

Hlavním lákadlem je barokní brána do dvora. Má bosované pilastry, segmentový štít, letopočet 1699 a erb probošta Huga z Konigseggu. Jejím autorem je pravděpodobně architekt Giulio Broggio.

Zámek má i aktuální příběh. V září 2024 se v obci konalo referendum. Občané v něm schválili, že se obec pokusí zámek odkoupit. Tehdy se nabízel za 24 milionů korun.

Uvidíte dvoupatrovou budovu se dvěma křídly spojenými v pravém úhlu. Dnešní vzhled je výsledkem barokní přestavby a oprav po požáru v roce 1806.

Nejstarší část se patrně skrývá v západním křídle. Předpokládá se, že se tam zachovalo zdivo gotické tvrze. Jak tvrz vypadala, ale nevíme. Ve stejném křídle jsou zazděné arkády.

Z renesanční přestavby zůstala sdružená okna. Rekonstrukce po požáru odstranila většinu architektonických článků, takže fasáda je střídmější, než byste čekali.

Pozornost si zaslouží brána do dvora. Zdobí ji bosované pilastry a segmentový štít s letopočtem 1699 a erbem Huga z Konigseggu. Práce na zámku dokončil právě on. Přestavbu tvrze na barokní zámek zahájil v polovině sedmnáctého století probošt Ferdinand Leopold Beno z Martinic. Tehdy se upravoval také kostel svatého Petra a Pavla.

Zámek patřil vyšehradské kapitule. Po druhé světové válce sloužil státnímu statku a později zemědělskému družstvu. Od roku 1962 v něm sídlila pobočka Státního oblastního archivu v Litoměřicích.