Zámek Encovany u Polep na Litoměřicku

Encovany jsou zámek pro ty, kdo rádi čtou v kamenech dějiny. Potkává se tu středověký klášter, renesanční šlechta, lobkovické panství i dvacáté století.

Místo patřilo od roku 1335 chotěšovskému klášteru. Premonstrátky tu měly letní sídlo. Pak zámek získal místokancléř Osvald Zejdlic ze Šenfeldu a později Lobkowiczové. Za druhé světové války tu sídlilo gestapo. Po roce 1948 byl interiér soustavně ničen a inventář rozkraden.

Přijeďte, pokud vás zajímá architektura. Uvidíte čtyři křídla kolem obdélného dvora, arkády a renesanční okenní ostění. Hodí se pro milovníky památek i pro ty, kdo objíždějí zámky Litoměřicka. V okolí leží další zámky a rozhledna Hořidla, takže se dá složit celodenní výlet.

Počítejte s tím, že zámek je v soukromém vlastnictví. Před cestou si proto ověřte, zda je zpřístupněný.

Zámek tvoří čtyři křídla kolem obdélného dvora. Do dvora se vjíždí z jihu půlkruhově sklenutou branou. Ta má pravoúhle bosovaný rám a vedle sebe branku pro pěší.

Nejstarší část renesanční stavby se dochovala v jihozápadním nároží. Stojí tam schodišťový přístavek. Přenesla se do něj ostění dvou pozdně gotických portálků s profilovaným a přetínaným ostěním. Ostatní křídla i věž na jihovýchodě pocházejí z vrcholné renesance. Okna v průčelí mají renesanční ostění a nároží zdůrazňuje omítkové kvádrování.

Nádvoří lemují arkády. V přízemí je najdete na východním a severním křídle, ve druhém patře na severním a západním. V prvním patře původně také byly, později je ale zazdili. Arkády severního a východního křídla vznikly podle projektu architekta Antonia della Porty pro Václava Eusebia Popela z Lobkowicz. Zbytek jeho přestavby se neuskutečnil.

Uvnitř se zachovaly přízemní místnosti a některé prostory v prvním patře s hřebínkovými nebo valenými klenbami s lunetami.

Zámek prošel opravami. Po roce 2000 do nich putovalo více než deset miliónů korun a v roce 2013 skončila rekonstrukce střechy. Dnes je v soukromém vlastnictví, takže si před cestou ověřte, co je možné vidět.