Zámek Uhříněves v Praze: renesanční sídlo Lichtenštejnů

Uhříněves patří mezi renesanční zámky na území Prahy. Jeho jádrem je panský dům z konce 16. století. V roce 1639 zámek vypálili Švédové. Dnešní podobu mu dal Jan A. z Liechtensteina v roce 1711.

Zajímavý je hlavně příběh místa. V Uhříněvsi stála nejdřív komenda templářů, později johanitů, kteří ji pravděpodobně přestavěli na tvrz. Zámek pak vlastnili Smiřičtí a od roku 1626 Lichtenštejnové. Ti tu sídlili až do roku 1919. Potom přišla pozemková reforma a školní statek.

Hodí se pro milovníky historie a architektury. Hodí se také pro ty, kdo chtějí poznat pražské čtvrti mimo centrum.

Počítejte s jedním omezením: zámecký areál je veřejnosti nepřístupný. Využívá ho Výzkumný ústav živočišné výroby. Zámek si tedy prohlédnete jen zvenčí a z okolí. Berte ho spíš jako zastávku při procházce čtvrtí a spojte ho s dalšími cíli v okolí.

Uvidíte obdélnou patrovou budovu s nevýrazným středním rizalitem. Od severu na ni navazují hospodářská stavení. Připomínají, že zámek sloužil i jako správa velkostatku.

Dříve bylo přízemí určeno hospodářské správě a jejím bytům. V patře měly kanceláře vrchnostenské správy, hejtman panství a bohatě vybavené panské pokoje. Dovnitř se dnes nedostanete, areál je uzavřený.

Po roce 1919 přišla pozemková reforma. Velkostatek byl zabrán a využil ho školní statek zemědělské a lesnické školy při ČVUT. Přístavby pro něj navrhl architekt Theodor Petřík. Po zrušení statku sem přesídlil výzkumný ústav, který tu pracuje dodnes.

Nedaleko, na adrese Rozdělená čp. 240/8, stojí novobarokní vila se zahradou. Nechal ji postavit v roce 1900 Ferdinand Böhm, ústřední ředitel Jana II. z Lichtenštejna. Navrhl ji architekt František Hošek. Dnes v ní funguje hotel Na Zámečku. Na pohlednicích ho často zaměňují se zámkem.

Na místě staré tvrze později vznikl kostel z let 1740–1743. Projděte se po okolí a všímejte si, jak se vedle sebe skládají vrstvy různých staletí.