Zámek Průhonice: národní kulturní památka u Prahy

Zámek Průhonice spojuje několik staletí stavebního vývoje. Začíná gotickou tvrzí ze 14. století a končí novorenesanční přestavbou z konce 19. století. Vidíte tu, jak se šlechtické sídlo měnilo s každým majitelem.

Hodí se pro ty, kdo mají rádi historii a zahradní umění. V přízemí najdete expozice o dějinách zámku a parku i o vývoji zahradního umění. Zámek tvoří jeden celek s Průhonickým parkem. Oba jsou národní kulturní památkou a společně patří do světového dědictví UNESCO.

Přijeďte také, pokud máte rádi české pohádky. Natáčely se tu S čerty nejsou žerty, Ať žijí duchové! i Arabela. Nádvoří se objevilo také v pohádkách Princezna se zlatou hvězdou a Třetí princ. S dětmi si můžete hrát na hledání známých záběrů.

Zámek je navíc stále živé pracoviště. Spravuje ho a sídlí v něm Botanický ústav Akademie věd ČR. Věda tu tedy není jen v expozici.

Zámek je dnes novorenesanční. Takovou podobu mu dala přestavba v letech 1889 až 1894. Tehdy se zvýšila věž a přibyly renesanční štíty a atiky.

Uvnitř vás čekají expozice v přízemí. Věnují se historii zámku a parku a vývoji zahradního umění. Další představují umění, vědu a výzkum.

Z dějin se dozvíte, že na místě stála ve 14. století gotická tvrz pánů z Říčan. Zapští ze Zap ji později přestavěli na renesanční zámek. Za třicetileté války byl zámek zpustošen. Obnovu zahájili jezuité, kteří ho koupili v roce 1669. Hrabě Jan Nepomuk Nostic-Rieneck ho v roce 1802 nechal přestavět v klasicistním slohu.

Novorenesanční podobu zadal hrabě Arnošt Silva-Tarouca. Souběžně začal budovat okolní park. V roce 1927 zámek i park prodal československému státu. Od roku 1968 tu sídlí Botanický ústav, dnes Akademie věd ČR.

Předchůdcem zámku byl objekt na hranici mezi tvrzí a hradem. Stál na ostrožně, kterou obtéká Botič. Jeho obdélný palác zanikl až při novorenesanční přestavbě.

V rytířském sále byly dříve uloženy herbáře Národního muzea. Zámek i park se v roce 2010 staly národní kulturní památkou.