Zámek Tatenice

Tatenice mají štukovou výzdobu, která patří k vrcholům moravského renesančního štukatérství. Zámek nechal v roce 1606 přestavět Ladislav Velen ze Žerotína jako lovecké sídlo. Přijeďte, pokud vás zajímá architektura a umělecké řemeslo.

Nejbohatší je Hlavní sál. Jeho nádheru předčí jen císařský sál Bučovického zámku. Kdo zná zámky v Moravské Třebové nebo v Rudě nad Moravou, pozná tu podobný italský rukopis. Ladislav Velen se italskou renesancí inspiroval na mnoha stavbách na severozápadě Moravy.

Zajímavý je i osud budovy. Lichtenštejnové zámek nevyužívali k bydlení, statek se v roce 1787 rozparceloval a po válce tu bylo kino, sklady i školní jídelna. V šedesátých letech se dokonce uvažovalo o demolici. Po generální rekonstrukci byl zámek 9. května 1985 slavnostně otevřen.

Hodí se pro dospělé s chutí na historii, pro starší školáky i pro výletníky, kteří objíždějí hrady a kláštery v okolí.

Uvidíte čtyřkřídlou stavbu kolem nevelkého nádvoří. Má jedno patro a pozdně renesanční ráz. Nad vchodem je žerotínský erb, znak manželky Bohunky z Kunovic a letopočet 1606. Vstupní severní křídlo zdobí renesanční portál. Stejný portál najdete i u vstupu do křídla z nádvoří.

Uvnitř si všimněte kleneb a štuků. Obytné prostory byly v severním a východním křídle a jsou bohatě zdobené. Členění valených kleneb a ozdobné motivy se v místnostech podobají, liší se jen tím, jak bohatě jsou provedeny. Nejvíc zaujme Hlavní sál.

Východní křídlo stojí na části původní tvrze. Ta se připomíná od roku 1287. Z ní zřejmě pocházejí sklepy pod východním křídlem a část obvodových zdí. Hospodářské zázemí bylo v méně honosném jižním a západním křídle. Nádvoří pravděpodobně zdobila arkáda.

Zámek dnes slouží běžnému životu obce. Sídlí tu obecní úřad a hostinec, který tu funguje dodnes. Prohlídku si proto můžete spojit s posezením. Otevírací dobu a vstupné ve vstupních údajích nemáme, ověřte je před cestou.