Augustiniánský klášter v Lanškrouně

Tohle není klášter, kterým projdete od křížové chodby po refektář. Je to místo pro ty, kdo rádi čtou v krajině stopy dějin. Z původní stavby zbyly dvě goticky zaklenuté místnosti a kostel sv. Václava. Zbytek pohltila přestavba.

Příběh je přitom výrazný. Klášter vznikl 8. srpna 1371 se souhlasem litomyšlského biskupa a velký podíl na něm měl biskup Petr Wurst. Kanovníci se brzy přestěhovali do města a stavba nového areálu si vyžádala zbourání patnácti měšťanských domů. Za husitských válek klášter roku 1421 vypálili. V roce 1498 ho Bohouš Kostka z Postupic přestavěl na zámek.

Hodí se vám, pokud vás zajímá středověk, církevní dějiny nebo proměny staveb. Ocení ho i milovníci archeologie. V roce 1940 tu výzkum odkryl hřbitov a pozůstatky kláštera. Zámek je ve stejném místě, takže oba příběhy poznáte jedním tahem.

Počítejte s tím, že uvidíte hlavně zámek a kostel. Klášter se dochoval jen zlomkovitě.

Nejcennější je síň sklenutá na střední pilíř. Sloužila jako kapitulní síň. Druhá gotická místnost je zaklenutá také. Obě patří k původnímu interiéru. Přidává se k nim kostel sv. Václava, původně městský farní kostel Panny Marie, který klášteru připadl roku 1377.

Nový klášter byl navržen jako pravidelné dvoulodí s pětiboce uzavřeným presbytářem. V patře sakristie objevili na konci 20. století středověkou malovanou výzdobu.

Představte si, jak velký areál byl. Klášter přestavěný v letech 1377–1401 zabíral téměř celé dnešní Jiráskovo náměstí. Pro jeho stavbu padlo sedm domů v roce 1396 a dalších osm v roce 1399.

Starší klášter za městskými hradbami žil dál jako špitál se hřbitovem a malým roubeným kostelem s oddělenou zvonicí. Roku 1825 byl zrušen. O dva roky později tam vyrostl klasicistní kostel sv. Máří Magdalény s věží a kaplí. Hřbitov zrušili roku 1901.

Detaily k prohlídkám a otevírací době si před cestou ověřte, ve vstupních údajích je nemáme.