Zámek Svojšice: barokně-klasicistní zámek u Kolína

Svojšice ukazují, jak se jedna stavba během několika staletí měnila. Na místě tvrze vznikl po roce 1638 raně barokní zámek. V 18. století ho Ignác Jan Nepomuk Palliardi rokokově přestavěl a v roce 1847 dostal klasicistní podobu. Výsledek je nesourodý. Východní a jižní průčelí se výrazně liší od zbytku budovy.

Zámek je kulturní památka a patří hlavnímu městu Praze. Od roku 1945 do roku 2020 tu sloužil sociální ústav a domov důchodců. V roce 2021 byl vyklizen a dán k prodeji. Jeho příběh tedy ještě nekončí.

Michal Josef z Althannu tu zřídil knihovnu, kde soustředil ekonomické spisy. Althannům zámek patřil až do roku 1923.

Zajeďte sem, jestli vás zajímá architektura, dějiny šlechtických panství nebo osudy zámků po roce 1945. Hodí se také jako zastávka na okruhu po zámcích a tvrzích na Kolínsku. V okolí jich najdete hned několik.

Uvidíte čtyřkřídlou budovu s uzavřeným nádvořím. Vstup je na východní straně. Východní a jižní křídlo mají dvě patra, západní a severní jen jedno. V nárožích stojí věže: na západní straně dvoupatrové, na východní třípatrové.

Nejnápadnější je průčelí. Střední rizalit je zvýšený o dvě patra a končí štítem s erbem Althannů. Fasády východního a jižního křídla zdobí bosáž. Zbytek zámku působí střídměji, protože klasicistní úpravy z roku 1847 se dotkly jen části stavby.

Z původní tvrze se dochovaly zbytky příkopu kolem zámku. Na nádvoří jsou zasklené arkády severního a západního křídla. Na jižní a východní straně jsou arkády zazděné a na fasádě jen naznačené.

Uvnitř jsou přízemní interiéry klenuté, v patrech jsou stropy ploché. Jižně a východně od zámku stojí hospodářské objekty. Na severozápadní straně leží park a zámecká zahrada, které vznikly při rokokové přestavbě v letech 1755–1758.

Počítejte s tím, že zámek je od roku 2021 vyklizený a v roce 2024 byl nabízen k prodeji.