Zámek Radim: renesanční sídlo u Kolína

Radim je zámek menších rozměrů, ale s bohatým vnitřkem. Hlavní budova je ve stylu saské renesance. Uvnitř je sál s ochozem a malovanou výzdobou. Zvláštností jsou velmi dobře dochované záklopové stropy s ornamentálními malbami.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá historie panských sídel. Zámek začal stavět Karel Záruba z Hustířan na počátku 17. století vedle starší tvrze. Později patřil rodům Valdštejnů, Šternberků, Gallasů, Kinských či Lichtenštejnů. Ti ho drželi nejdéle, 140 let.

Příběh 20. století je stejně pestrý. Za protektorátu zámek zabrali Němci pro vojenské potřeby. Po znárodnění sloužil jako ubytovna a sídlo obecního národního výboru. Po restituci v roce 1990 se ho potomci původního majitele pokoušeli obnovit.

Hodí se pro milovníky památek a architektury. Počítejte s tím, že prohlídky jsou v návštěvních hodinách nebo po předchozí domluvě.

Zámek tvoří tři trakty budov kolem dvora. Půdorys je čtvercový. Východní část má dvě patra a byla dokončena v roce 1610. Letopočet uvidíte na vstupním portálu do černé kuchyně i v obložení sálu v patře.

Ve sklepení je funkční černá kuchyně. Dozvíte se tu, jak se na panském sídle dříve vařilo.

V prvním patře čeká velký sál s ochozem a malovanou výzdobou. Pod ochozem je latinský nápis Tempora mutantur et nos mutamur cum illis, česky „Časy se mění a my se měníme s nimi“. Vedle něj je heslo svatého Benedikta Ora et labora, tedy „Modli se a pracuj“.

Pozornost si zaslouží záklopové stropy s bohatými ornamentálními malbami. Při rekonstrukci po roce 1990 objevili majitelé dřevěný strop, který museli lichtenštejnští držitelé koncem 18. století z protipožárních důvodů zakrýt. Zámek byl později znovu rekonstruován a vybaven starožitným mobiliářem.

Za zdmi zámku na vršku stojí bývalá tvrz, dnes dům čp. 2. V jejím gotickém sklepení jsou portály s letopočtem 1434. Je soukromá a trvale obydlená, takže ji berte jen jako pohled zvenčí.

V zámku se konají koncerty, kulturní akce a svatby.