Františkánský klášter v Zásmukách

Zásmucký klášter se dochoval v téměř původní barokní podobě. Po dostavbě se totiž nedělaly žádné větší přestavby. Uvidíte areál, který vznikl v letech 1691–1694 z vůle Adolfa Vratislava hraběte ze Šternberka, nejvyššího purkrabího Českého království.

Hodí se pro milovníky baroka a církevních dějin. Zaujme i každého, kdo chce vědět, jak žili řeholníci. Klášter nebyl zrušen ani za josefinských reforem, i když se počet bratří snížil z dvaceti na dvanáct.

Místo má také těžší kapitolu. Za druhé světové války tu nacisté zřídili internační zařízení pro katolické kněze. Gestapo zde věznilo přes sedmdesát kněží.

Klášter dnes patří farnosti Uhlířské Janovice. O areál pečují dobrovolníci z řad farníků, skautů a lidí z uměleckých kruhů. Součástí je rozlehlá zahrada.

Hlavní dominantou je konventní kostel Stigmatizace sv. Františka Serafinského. Průčelí je bez věží. Dórské pilastry ho dělí na tři části a střední část končí štítem s trojúhelným frontonem. Nad vstupním portálem si všimněte dedikačního nápisu s datem 1694. V průčelí stojí kamenné plastiky františkánských světců. Na střeše presbytáře je hranolový sanktusník a dochoval se v něm původní zvon.

Kostel není orientovaný obvyklým způsobem. Jeho presbytář míří k jihu, ne na východ. Uvnitř je jedna loď s mělkými bočními kaplemi. Po levé straně přiléhá kaple sv. Antonína Paduánského, kterou Šternberkové přistavěli v roce 1698. Loď člení dórské pilastry. Valené klenby s trojúhelníkovými vysečemi nezdobí ani štuk, ani malba, takže prostor působí střídmě.

Nejstarším vybavením je zřejmě hlavní oltář s obrazem Stigmatizace sv. Františka. Zařízení kostela vznikalo hned po dokončení stavby.

Z historie klášterních budov stojí za pozornost, že první řeholníci se do jednoho křídla nastěhovali ještě před 10. červnem 1692. Celý areál vysvětil 1. srpna 1694 sedlecký opat Jindřich Snopek. Na plány dohlížel architekt Andrea de Quadri, vlastním jménem Ondřej Červenka.

Součástí areálu je rozlehlá zahrada. Klášter najdete v nejvyšší části města.