Zámek Polní Voděrady: klasicistní sídlo u Kolína

Polní Voděrady jsou příběh o tom, jak málem zmizelo celé zámecké sídlo. Klasicistní zámek z let 1810–11 patřil na počátku 21. století k nejohroženějším památkám v Česku. Dnes je opravený.

Počítejte ale s tím, že zámek ani park nejsou veřejnosti přístupné. Je to soukromé rodinné sídlo. Dovnitř se nepodíváte.

Místo proto osloví hlavně zájemce o historii a památkovou péči. Hodí se i pro ty, kdo jedou po zámcích v okolí Kolína a chtějí znát příběh jednoho z nich.

Zajímavé je také lidské pozadí. Zámek si v roce 1861 zvolil za rodové sídlo sklářský podnikatel Václav Ignác z Eisensteinu. Posledním majitelem velkostatku byl Karel Boromejský z Eisensteinu, kterého v květnu 1945 zatkli. Příběh rodu dobře ukazuje, jak se po válce změnily osudy venkovských šlechtických sídel.

Na místě stál nejdřív starší objekt. Tvrz v areálu dvora postavil po roce 1569 pravděpodobně Jan Zikmund Myška ze Žlunic. V roce 1642 ji hejtman Kouřimského kraje Jan Burián Slavíkovec ze Slavíkova přestavěl na barokní zámeček.

Dnešní zámek vznikl jinde. Majitel Václav Novotný ho nechal postavit v letech 1810–11 na severní straně areálu dvora. Je to klasicistní novostavba bez starších konstrukcí. Barokní zámeček sloužil dál jen jako kanceláře úředníků panství a později ho zbořili. Poslední zbytky zmizely na konci 19. století, když se upravoval park podle návrhu pražského zahradního architekta Františka Josefa Thomayera.

Po roce 1945 se zámek změnil na bytový dům pro 6 místních rodin. Bez údržby byl obyvatelný do roku 1984, kdy se odstěhovala poslední nájemnice. Pak chátral spolu s parkem. Do soukromých rukou přešel jako ruina. Rozsáhlá rekonstrukce začala koncem roku 2014 a skončila v roce 2016.

Dnes tu žije rodina. Zámek ani park se neprohlíží. Z návštěvy tedy zůstane především znalost historie a pohled na místo zvenčí, pokud se k němu dostanete.