Klášter Sadská: zbytky augustiniánského kláštera

Sadská je místo, kde se na malém prostoru potkává pražská a česká historie. Už v roce 1118 tu na vrcholu svědeckého kopce stála kolegiátní kapitula svatého Apolináře. Podle popisu tu mohl být i panovnický dvorec, kde se scházely církevní a světské elity a řešily důležité otázky knížectví.

Zajímavý je také příběh přenesení kapituly. Roku 1362 ji z podnětu Karla IV. přesunuli do Prahy k novému kostelu svatého Apolináře na Novém Městě. V Sadské ale život řeholníků neskončil. Arcibiskup Jan Očko z Vlašimi tu v roce 1375 položil základní kámen nového kláštera augustiniánů.

Hodí se vám, pokud rádi sledujete středověké dějiny a nevadí vám, že z původní stavby zbylo málo. Ocení ho i ti, kdo chtějí spojit prohlídku románského kostela s krátkou procházkou k muzeu. To je od kláštera vzdálené 0,3 km.

Z celého klášterního areálu se dochoval jediný objekt, románský kostel. Ostatní budovy těžce poškodili husité v roce 1421 a klášter už nikdo neobnovil. Nečekejte tedy rozsáhlý komplex. Uvidíte kostel a místo s dlouhou historií.

Sadská leží v okrese Nymburk ve Středočeském kraji. Kostel stojí na vrcholu svědeckého kopce, kde už v roce 1118 působila kolegiátní kapitula. Jedním z jejích proboštů byl Ota, pozdější pražský biskup.

Při prohlídce pomůže znát příběh řeholníků. Převor Benedikt, zvaný Beneš, rozšířil klášterní knihovnu. Uzavřel také smlouvy o sbratření s kláštery v Třeboni, v Praze-Karlově, ve Šternberku na Moravě a v Krakově-Kazimierzi.

Roku 1420 řeholníci klášter opustili. Část z nich odešla do kláštera v Zaháni ve Slezsku. Další skupina se přidala k bratřím z Roudnice nad Labem, kteří našli útočiště ve Vratislavi. Tam byl roku 1427 zvolen poslední sadský probošt Petr.

Z knihovny se dochovalo 23 středověkých rukopisů. Dnes je uchovává Knihovna Národního muzea v Praze, takže je v Sadské neuvidíte. Pro návštěvu počítejte hlavně s kostelem a s procházkou po městečku.