Zámek Poděbrady: hrad na Labi a památník krále Jiřího

Poděbrady jsou lázeňské město a zámek je jeho dominantou. Je to kulturní památka a součást městské památkové zóny.

Na místě stál hrad už v roce 1108. Zprávy o královském vodním hradu Přemysla Otakara II. pocházejí z roku 1268. Hrad dlouho platil za rodiště krále Jiřího z Poděbrad. Později ho přestavěli do zámecké podoby. Dnešní barokní vzhled dostal v letech 1723 až 1780.

Zámek má i lázeňský příběh. V roce 1905 hledal host zámku hrabě Bülow proutkem vodní pramen. Našel ho přímo na nádvoří a zasloužil se tak o vznik poděbradských lázní.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá středověká a barokní historie. Hodí se i pro ty, kdo chtějí při procházce městem poznat příběh krále Jiřího a díla sochaře Bohuslava Schnircha. Zámek navíc leží v centru, takže navážete návštěvou dalších míst hned vedle.

V zámku najdete expozici Polabského muzea nazvanou Památník krále Jiřího z Poděbrad. Věnuje se králi, ale také Bohuslavu Schnirchovi. Ten je autorem pomníku krále na náměstí u zámku i kašny na nádvoří. Obojí uvidíte v těsné blízkosti budovy.

V zámeckém sklepě je lapidárium.

Hlavní podobu stavby určily barokní přestavby. Podíleli se na nich František Maxmilián Kaňka a Josef Hübner. Dřívější přestavbu hradu do zámecké podoby vedl architekt Hans Tirol. Hrad přitom zažil obléhání vojsky císaře Zikmunda i pokusy husitů o dobytí. Poškodila ho třicetiletá válka a opraven byl roku 1651.

Zámek nikdy nesloužil jen jednomu účelu. Patřil králům a císařům, později rodu Sinů a Hohenlohů. Po vzniku lázní ho spravovala lázeňská akciová společnost. V minulosti tu sídlila Ukrajinská hospodářská akademie, Středočeská kolej krále Jiřího z Poděbrad a Centrum distančního vzdělávání Univerzity Karlovy.

Dnes tu působí Ústav jazykové a odborné přípravy zahraničních studentů Karlovy univerzity. Sídlí tu také Divadlo Na Kovárně. Zámek tak žije i mimo muzejní prohlídky.